čtvrtek 17. dubna 2014

Deník Bridget Jonesové

Čtení této knihy mi narušil fakt, že jsem si přinesla nové knížky z knihovny, a jak to tak u mě bývá, měla jsem chuť se nejdřív pustit do čtení těch vypůjčených. Musela jsem se tedy do pokračování ve čtení Bridget nutit, ale poté už jsem byla vcelku ráda, že jsem ji neodložila. Podruhé...

Helen Fieldingová: Deník Bridget Jonesové

(Bridget Jones's diary)


Obsah mými slovy:
Bridget je třicetiletá Angličanka, a co je hlavní - je svobodná. Když se jí nedaří najít si stálého partnera, snaží se jí v tom vypomoci její rodiče nebo její nejlepší přátelé. Vše zaznamenává do svého deníku - každou kalorii, každou kocovinu, každou myšlenku. I svou posedlost svým šéfem a tukovými jednotkami.

Možná si říkáte - je mi patnáct -, tak proč jsem se proboha řítila do čtení knížky pro třicátnice. Jak prosté, milý Watsone. Já jsem viděla film. Ten mě sice nijak neuchvátil, ale stačil k tomu, aby mě nasměroval ke knize, kterou jsem náhodou našla v babiččině knihovně. Chtěla jsem film a knihu porovnat, ale především mě zajímal ten prvotní fenomén britských žen.
Ano, musím uznat, že tato kniha není určena zrovna mé věkové kategorii, to ale neznamená, že jsem si její čtení neužila. Bridget jsem si hned oblíbila, přišla mi strašně sympatická, legrační, správně střelená. A v tom byl možná háček - mně přišlo, že se chová jako normální tuctová puberťačka. Jelikož mi není třicet, nevím, jestli se ženy v tomto věku takto chovají, ale přišlo mi, že nečtu knihu o dospělé ženské. Místy.
Než jsem se do této knihy pustila, četla jsem si i jiné recenze a přišlo mi, že v Česku zase až tak moc oblíbená není. Že prý Češkám není sympatický britský humor. Asi nejsem správná Češka, ale já jsem se u knihy párkrát zasmála i nahlas.
Bohužel jsem v knize našla i pár míst, které jsem přelétla jen očima a přistihla jsem se, že jsem ani nevnímala, o čem že se to tam zrovna psalo. Když se ovšem něco zrovna dělo, četla jsem s nadšením.
Této knize odeberu pár bodů ne proto, že by byla špatná nebo že by měla nějaké výrazné chyby. To ne. Jak jsem již řekla, moc jsem si její čtení užila, i když mi je patnáct, ale pro mě jsou ty vysoce hodnocené knihy něco výjimečného. A já za výjimečnost považuji knihy se zajímavou zápletkou (a když ne už tak zajímavou, tak ale skvěle zpracovanou) a myšlenkou, posláním. Bridgetin deník byla zábavná oddychovka. Ne však zajímavá natolik, abych hned skákala po druhém dílu.

Moje hodnocení: 3,5/5

Zdroje obrázků: www.eaurora.cz; www.televize.cz

Žádné komentáře:

Okomentovat

Jsem moc vděčná za každý komentář. Děkuji.