sobota 31. května 2014

Lola a kluk od vedle

Hned jako první recenzi jsem zde na blogu uváděla Polibek pro Annu, která mě dokopala k tomu, abych si tento blog založila. Dnes jsem tu proto, abych napsala "recenzi" (mějte se mnou strpení, recenze se teprve učím psát, kdybyste pro mě měli nějaké tipy, co zlepšit, co přidat, co ubrat, byla bych vděčná!) na její volné pokračování. Samozřejmě bez spoilerů!

Lola a kluk od vedle

Autor: Stephanie Perkins
Originál: Lola and the Boy Next Door
Série: volné pokračování Polibku pro Annu, 2. díl
Originální vydání: 2011
České vydání: CooBoo, 2013
Formát: hardback,  328 stran
Přeložila: Jana Doležalová

Anotace: Začínající návrhářka Lola Nolanová nevěří na módu… věří v kostýmy. Čím výraznější outfit, čím třpytivější, čím zábavnější, čím divočejší – tím líp. Ale Lola je přes neskutečné modely také hodnou dcerou a kamarádkou s velkými plány do budoucna. Všechno je perfektní (včetně jejího sexy přítele rockera), dokud se do sousedství nevrátí obávaná dvojčata Bellova. Calliope a Cricket. Hlavně Cricket, nadaný vynálezce, který zrovna vystoupil ze stínu vlastní slavné sestry. Cricket, který by se moc rád vrátil do Lolina života. Lola teď dumá, jak se poprat s city ke klukovi od vedle… a vypadá to na dlouho!

Koukněte se na tu obálku. Pozorně. Co si o ní myslíte? Řekněte mi, že nejsem jediná, kdo si myslí, že je ošklivá. Stejně ošklivá jako obálka Polibku pro Annu. Jedinou pochvalou je, že mi alespoň neukázali žádné obličeje. To bych vraždila - nesnáším obličeje na obálkách. Nicméně tato obálka vypadá neskutečně kýčovitě, stejně jako název. Tímto se dostáváme k problémům, které jsem měla i s Polibkem pro Annu - ošklivý název a ošklivá obálka. 

Stále ale můžu být ráda, že jsem nevyfasovala tuto verzi:
Ta je naprosto odporná. Fuj. Takhle ani jeden z nich nevypadá. Odmítán tuto podobnost.

Ale moc hezká je tato, mně se líbí tedy moc:
Jednoduchá, nepřeplácaná, pěkné barvy a krásné vyobrazení dominanty San Francisca, kde se příběh odehrává.

Kdybych si nepřečetla tak pochvalné recenze, nikdy bych po těchto dvou knihách nesáhla. A že bych udělala hroznou, hrozitánskou chybu!
Každý má tendenci tuto knihu srovnávat s Polibkem pro Annu. Chápu to, většina lidí byla z Polibku nadšená, rovněž já, i když asi ne tak bouřlivě jako všichni ostatní. A většina vyzdvihuje Polibek jako lepší knihu. Já bych toto nepotvrdila. Knihy se mi líbily obě dvě stejně, ale možná o kousek víc se mi líbila Lola, protože mi byla jako postava mnohem sympatičtější než Anna. A Cricket znovu rozehřál mé chladné srdíčko.

Z romantické Paříže jsme se přesunuli do San Francisca, což mi bylo hned sympatické. Nové, pro mě alespoň neokoukané prostředí, a i když se nemusí na první pohled zdát jako příliš romantické město, mně stačil Park Dolores, asijské bistro, levandulové domy,... Přišlo mi to mnohem realističtější, protože Paříž už vám tak nějak sama nahrává k dobrému příběhu, navíc je profláknutá, i když Stephanie z ní udělala krásné a nové prostředí. V San Franciscu si je ho těžší vytvořit. Ale ona to zvládla na výbornou.
Lola je mladá, bláznivá a miluje kostýmy. Má speciální rodiče, velmi atraktivního přítele, který zpívá v kapele, její nejlepší kamarádka je Asiatka a její sousedé jsou geniální dvojčata, profesionální krasobruslařka a vynálezce. Zdá se vám něco méně pravděpodobné než tato kombinace, tato všehochuť? Mně ne. Některým lidem to vadí. Mně ne. Knížky nečtu proto, abych poznala realitu, ve které žiji - proto mi nevadilo, že byl příběh trochu přitažený za vlasy. Autorka mi popsala dívku, která možná někde žije. Možná také ne, ale autorka ji vystihla tak perfektně, že jsem tomu byla schopná uvěřit. 
Zmínila jsem se, že je Lola vegetariánka? Omlouvám se, toto bude hodně subjektivní, ale o to víc mi byla sympatičtější.
Pak začíná příběh. Étienne a Anna naruby. Teď jako by se nám před očima odehrával příběh, který jsme již jednou zažili, v Paříži, ale z pohledu jiného člověka. Díky této knize můžeme blíže poznat, jak se asi cítil Étienne, protože Lola prožívá to samé. A její úvahy, její pocity a myšlení, trápení a nerozhodnost, to vše můžeme prožít s ní. A jak jsem to prožívala. Autorka to tak krásně zprostředkovala, že jsem měla Lolu chuť obejmout nebo jí dát přes hubu, když už mě vážně vytáčela.
Znovu musím vyzdvihnout autorčin skvělý styl. Je rychlý, zábavný, ničím se nezdržuje a dokáže vám vše krásně popsat. Knížku zhltnete na jedno posezení a nejradši byste jen stále a stále četli, abyste věděli víc o tom, co se stane po skončení knihy.
Občas mi přišlo zvláštní Lolino chování. Mělo jí být sedmnáct, pokud se správně pamatuji, ale často mi přišlo, že se chová jako čtrnáctka, a oba chlapce jsem obdivovala, že to s ní vůbec vydrží. Ale našla jsem se v ní, protože já se bohužel chovám stejně, byť jsem jen o rok mladší.
Jediné, co mi na knize nesedělo, byl začátek, kdy nás autorka napínala a my museli číst dál, abychom se dozvěděli příčinu Loliny zášti ke Cricketovi. Představovala jsem si všechny možné scénáře o tom, co se mezi nimi přihodilo, a když jsem se konečně dozvěděla ten pravý důvod, byla jsem zklamaná a tupě jsem hleděla na knihu s výrazem typu A to je jako všechno? 
Ale jinak to byl krásný příběh. Jednoduchý, romantický a svým způsobem jiný. Polibek pro Annu i Lola a kluk od vedle jsou pro mě srovnatelně krásné knihy od čtivé autorky. Již se těším na poslední díl ze série, který má v originále název Isla and the Happily Ever After (dá se přeložit volně jako Isla, šťastně až navěky).
A musím uznat, že by mi vůbec nevadilo, kdyby byly tyto knihy zfilmovány, ráda bych je viděla na plátně, navíc si myslím, že by to byly zajímavé náměty i pro samotné filmaře. Třeba se jednou dočkám.

Hodnocení: 4/5

Zdroje obrázků: www.cooboo.cz, www.goodreads.com, www.ktliterary.com, www.escape-f-reality.blogspot.com, www.freckles-books.blogspot.com

Žádné komentáře:

Okomentovat

Jsem moc vděčná za každý komentář. Děkuji.