neděle 6. července 2014

Hledání Aljašky

A nastávají první komplikace, protože napsat recenzi na tuto knihu pro mě bude trochu obtížné. Ale pokusím se.

Hledání Aljašky

Autor: John Green
Originál: Looking for Alaska
Originální vydání: 2005
České vydání: Knižní klub, 2013
Formát: hardback, 256 stran
Přeložila: Veronika Volhejnová

Databáze knih | Goodreads




Anotace: Románový debut dnes už známého Johna Greena je strhujícím vyprávěním o dospívání a hledání sama sebe. Šestnáctiletý Miles, posedlý sbíráním posledních slov významných osobností a touhou hledat „velké Možná“, je spíše outsiderem mezi svými vrstevníky. Jeho život získá zcela novou podobu, když přejde na internátní školu Culver Creek. Zde se rychle spřátelí se svérázným spolubydlícím a okouzlující, naprosto nepředvídatelnou Aljaškou Youngovou. Okamžitě je vtažen do světa, kde se porušují školní pravidla, pořádají různé večírky i provokace. Miles ožívá v dennodenním kontaktu s novými kamarády a stále víc miluje fascinující Aljašku. A tak vývoj směřuje k okamžiku, kdy se všechno nečekaně navždy změní... Živý, naléhavý a nekonečně dojemný příběh. Americkou knihovnickou asociací byl zařazen mezi deset nejlepších knih pro dospívající. (Zdroj: Databáze knih)

Jakkoli pro mě bylo doteď seskupit všechny svoje myšlenky do jedné recenze obtížné, nemůže se to vyrovnat pocitu, který zažívám právě teď. Už je to pár dní, co jsem Hledání Aljašky dočetla, ale stále se cítím zmatená, zmatená v pocitech, v dojmech, v myšlenkách a opravdu doteď pořádně netuším, co si o této knize myslím.

Většina lidí má tendenci srovnávat první román slavného Johna Greena s Hvězdy nám nepřály (moje recenze zde), což je celkem pochopitelné. Já jsem však měla větší potřebu toto dílo srovnávat s romány Kdo chytá v žitě (moje recenze zde) a Ten, kdo stojí v koutě. Hned po prvních několika stránkách jsem měla dojem, že se znovu setkávám s Charliem místo Milesem, občas mi však Miles zase trochu připomínal Holdena Caulfielda. Styl psaní stále seděl na Johna Greena, ale děj, námět, stavba příběhu, to vše mi přišlo strašně podobné k těmto dvěma knihám.
Asi se není čemu divit, na Goodreads má John Green uvedeno, že J. D. Salinger je jedním z jeho vlivů a Ten, kdo stojí v koutě je rovněž přirovnáváno ke Kdo chytá v žitě. Z Ten, kdo stojí v koutě jsem byla nadšená, z Kdo chytá v žitě o něco méně, ale stále se mi tato kniha moc líbila. Nemělo by z toho vyplývat, že se mi líbila i tato kniha?
Přirozeně nejspíš ano, ale ve skutečnosti tomu tak není. A nejhorší na tom je, že já sama nevím, proč se mi tato kniha líbila méně než ty dvě předešlé. 
Čím si jsem jistá, jsou jednotlivé rysy knihy, které se mi líbily. Pokud už nic jiného, John Green je skvělý spisovatel, miluji jeho styl psaní. Je čtivý, hravý a vtipný. Dočkala jsem se stejného typu humoru jako u Hvězdy nám nepřály, smála jsem se nahlas a často. Celou knihou jsem prošla za pár dní, protože mě bavilo ji číst, četla se rychle a snadno.
Hledání Aljašky využívá několika prvků, které ji dělají zajímavou, a to například použití slavných posledních slov. Co vám knihu ozvláštní - citáty. A já citáty miluji, o to víc mě zaujala právě slavná poslední slova, o kterých jsem doopravdy nikdy nepřemýšlela, a přitom je to tak zajímavé. Člověk může znovu nad touto knihou přemýšlet, protože mu k tomu dává spoustu podnětů. Mým problémem však bylo, že jsem spoustu autorů těchto citátů neznala, nevěděla jsem o koho jde, kam si je zařadit. Chyběly mi souvislosti, a proto mám pocit, že mi něco uniklo.
Zajímavým rysem knihy jsou i postavy. Obecně mi tyto postavy nepřišly něčím extra zvláštní nebo originální, nijak výrazně mě nepřekvapovaly, ale měla jsem je ráda a bavily mě. Miles mi připomínal Charlieho a Holdena, takže jsem s ním neměla problém, ale zase mi nijak zvlášť nepřirostl k srdci, protože už jsem tam někoho podobného měla. S Aljaškou jsem byla na štíru - stále jsem si říkala, že ve skutečném životě by mě takto náladová holka hrozně štvala, asi bych se s ní neskamarádila, ale vlastně mi nevadila a ze všech postav byla nejzajímavější, bavila mě na ní ta její rozporuplnost a hlavně měla ráda knihy, což mi na ní více než imponovalo. Často se chovala jako blbka, ale zároveň se jí muselo nechat, že byla chytrá. Aljaška byla kontrastem sama o sobě. Mou ale úplně nejoblíbenější postavou byl profesor Hyde, toho jsem si moc oblíbila a hrozně bych si přála sedět na jeho hodinách a poslouchat ho a u toho koukat z okna - ale přitom ho poslouchat.
Jak můžete v mém výčtu vidět, na knížce je toho spoustu skvělého, až se sama divím, že jí dávám tak nízké hodnocení. Už v průběhu čtení jsem byla zmatená, protože jsem nevěděla, jestli se mi tato kniha líbí nebo ne. Bavila mě, ale zároveň ve mně neprobouzela žádné výraznější emoce. Nebyla jsem dojatá, o pláči mluvit vůbec nemusíme. Když dočtu dobrou knihu, cítím se zvláštně, cítím radost i smutek zároveň, pracují ve mně emoce a jsem, jak já ráda říkám, konsternovaná. Ale tyto pocity se po Hledání Aljašky bohužel nedostavily, a proto jsem jí nemohla dát vyšší hodnocení - zkrátka mi moje těla dávalo signál, že tam něco chybělo. Ale bohužel já nevím co.
Rozhodně vím, že se k této knize ještě někdy vrátím, protože si myslím, že na ní ještě změním názor. Spíš mám pocit, že jsem ji četla v ten nesprávný čas nebo že jsem na ni ještě nebyla připravená, ať už z kteréhokoli magického důvodu. Dám jí ještě šanci, ale až za nějaký čas.


Hledání Aljašky si rozhodně najde spoustu fanoušků, protože je to chytrá, zábavná a nápaditá kniha se zajímavými postavami, dá vám spoustu podnětů k přemýšlení a obohatí vás. Já jsem však měla dojem, že v ní něco chybí, něco, co by na mě zanechalo výraznější stopu. Rozhodně to však není špatná kniha.

Hodnocení: 3,5/5

2 komentáře:

  1. Myslím si, že táto kniha je úžasná a je taká geniálna ako Hviezdy, no aj ja som na toto dielo čítala dosť negatívnych recenzií.
    Keď som ju čítala, tak som si najprv myslela, že nie je tak emotívna ako Hviezdy, no napokon som zistila, že som sa mýlila. Mne tam nič nechýbalo. Všetko sa tam zjavilo postupne.
    Pekná recenzia :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, i když mě trochu mrzí, že se neřadím k těm nadšeným čtenářům :/.

      Vymazat

Jsem moc vděčná za každý komentář. Děkuji.