čtvrtek 1. ledna 2015

Ohlédnutí za rokem 2014

Jelikož je rok 2014 byl mým prvním rokem, co jsem své knižní a filmové myšlenky začala prezentovat zde na blogu, rozhodla jsem se kromě TOP 14 roku 2014 sepsat i článek, ve kterém zpracuji své dojmy a poznatky za těch pár měsíců, co jsem začala opět blogovat.


Bylo nebylo aneb Příběh, který blogu předcházel
Když máte chuť podívat se na nějaký film, většinou bez rozpaků najedete na ulož.to a stáhnete si ho. Nikdy jsem neměla potřebu stahovat si Harryho Pottera, protože mám všechny díly na originálních DVD, ale někdy na podzim roku 2013 mě jen tak napadlo se podívat na ulož.to, kolik lidí si Harryho stahuje nelegálně. Jenže jsem svůj požadavek do vyhledávače napsala špatně a místo filmů mi vyjely knihy od paní Rowlingové v PDF formě. Nikdy dříve mě nenapadlo tyto knihy číst, ačkoli s filmy o Harrym jsem vyrostla a knihy jsem obecně vzato milovala. Sama jsem se sobě vysmála, proč jsem to neudělala už dříve, a rychle si stáhla Kámen mudrců. A začala jsem číst.
Harry Pottera jsem četla v době, kdy jsem nečetla skoro nic kromě povinné četby do školy. Bylo to v době, kdy jsem dělala spoustu jiných věcí kromě čtení, ale Harry mě ke čtení zase vrátil. Přes podzim 2013 jsem dočetla prvních šest dílů a po Novém roce si koupila Relikvie smrti. A tak se ze mě stal právoplatný, čistokrevný Potterhead.
Šlo to se mnou z kopce, trávila jsem spoustu času na Tumblru, Instagramu a Pottermore, vyhledávala jsem si všechno možné z harrypotterovského univerza a nějakým způsobem jsem narazila na knižní blogy, které jsem sledovala již před lety - Knižní nekonečno a Blog Brabikate. Díky nim jsem narazila i na další knižní blogy, díky nim na české booktubery, díky nim na anglicky mluvící booktubery a díky nim i na francouzsky mluvící booktubery. A pak už jsem se z toho kopce nikdy nedostala.
Nějakou dobu jsem si vystačila s pouhým čtením ostatních blogů, sledování myšlenek ostatních. Byla jsem pevně rozhodnuta, že svůj vlastní blog nechci, protože svůj dřívější dlouholetý blog jsem zrušila kvůli tomu, že jsem se necítila členem komunity. A měla jsem strach, že to se stane i teď. Ale po nějaké době jsem to už nevydržela, musela jsem zkrátka své myšlenky ventilovat i jinde. 

A tak jsem 7. dubna 2014 založila Knihomolčino...

Původní myšlenkou mého blogu byl čtenářský deník. Opravdu jsem si zde chtěla vypisovat veškeré obsahy všech knih a nic jiného. Celé příběhy, zápletky i rozuzlení, protože jsem toto všechno zapomněla u knih, které jsem četla před blogem. 
Ale pak se to nějak zvrtlo a můj čtenářský deník se změnil na klasický knižní blog. Ale nelituji toho, takto mě to baví víc. Psát recenze a názory, zlepšovat se v psaní a vyjadřování, porovnávání názorů, zábavné tagy a projekty. A já jen doufám, že vás baví můj blog číst tak, jak mě baví ho tvořit.

Plány do budoucna
Stále si chci udržet standard psaní recenzí na každou knihu, kterou přečtu, i když jsem třeba vynechala krátké knihy a povídkové knihy, ale to je na mém uvážení. 
Svůj blog bych nadále chtěla věnovat nejen knihám, ale i filmům, protože o filmech se na blozích na můj vkus mluví docela málo - a přitom je to stejně nádherný druh umění jako knihy.
V dubnu na oslavu prvního výročí plánuji svou první soutěž pro vás, také začnu sem tam nějaký článek zveřejňovat i na facebookové stránce Knižní bloggeři a jejich pravidelní čtenáři.
Chci splnit Velkou knižní výzvu a TBR Killera. A pokud splním TBR Killera a budu mít stále chuť, chci zkusit svou první spolupráci s nějakým nakladatelstvím či knihkupectvím.
Ale především chci na první místo dát svůj osobní život, proto se možná blogu nebudu věnovat tak naplno jako doteď. Ale to vše je ve hvězdách a sama o sobě vím, že se mi názory a postoje dokážou změnit z minuty na minutu - takže vlastně vůbec netuším, co bude a co nebude.

Ale vím, že nadále chci šířit poselství dobrých knih a filmů, chtěla bych některé z vás poznat osobně, zajet na nějaký ten knižní sraz, zaskočit na předpremiéru a číst knihy a sledovat filmy.

Toto byl můj první rok tady na blogu, necelý rok blogování, proto mi prosím odpusťte mé chyby nebo mi poraďte, jak se zlepšit. Byl to můj první rok, co jsem začala knihy hodnotit, co jsem se začala na knihy dívat jinak, co jsem začala vnímat, co jsem přečetla a kolik jsem toho přečetla.
Nyní už jsem si našla svůj styl, svůj způsob, kterým chci pokračovat a počáteční fanatické nadšení mě již také opustilo, proto pevně věřím, že budu knihy nadále hodnotit o něco přísněji a důkladněji, protože jsem si ujasnila, co se mi líbí a co ne.

A já jen doufám, že vy se ke mně budete i nadále rádi vracet a číst mé recenze a ostatní články. Protože tento blog nedělám pouze pro sebe, ale především pro vás.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Jsem moc vděčná za každý komentář. Děkuji.