pondělí 23. února 2015

Jak jsem vstávala na 87. Oscary

Řadím se k velkým filmovým nadšencům. Nebaví mě na tom jen samotné sledování filmů, ale i jejich analýza - hudba, kostýmy, kdo to režíroval, kdo v tom hrál, baví mě se babrat v různých zajímavostech o hercích, o natáčení, o skrytých předmětech v záběrech. Miluji filmy jako druh umění a nedokázala bych se rozhodnout mezi nimi a knihami.
Proto mému diváckému oku nemohly uniknout největší a nejprestižnější filmové ceny roku - Ceny Akademie. Problémem zůstává, že když přímý přenos probíhá v Los Angeles, u nás panuje hluboká noc. Ale co to povídám, žádný problém to není - prostě jsem vstala ve čtvrt na tři ráno a dívala se!

A sem jsem pro vás sepsala svoje zážitky z brzkého vstávání, názor na průběh celého večera a poznámky k vítězům i  k nominovaným. 


Do postele jsem zalehla v neděli před půl desátou. Dopředu jsem si propočítala, kolik hodin spánku mě čeká, než mě vzbudí budík před půl druhou. Nakonec jsem se ale trochu umoudřila a řekla si, že si můžu nechat ujít přímý přenos z červeného koberce, nabrat navíc hodinu spánku a probudit se až na samotné Ceny. Tak jsem vstala v 02:15.
Chvilku jsem se převalovala v posteli a přemýšlela, zda mi to za to stojí, zda není lepší prostě spát a výsledky si zjistit ráno. Ale pak jsem si vzpomněla, že tam bude Benedict Cumberbatch, že to moderuje Neil Patrick Harris, že to je největší filmová událost roku - a už jsem se natahovala pro notebook.
Když se zapnula obrazovka, na pět vteřin jsem si myslela, že jsem oslepla. Asi byla blbost rozsvěcet monitor na plné pecky v úplné tmě. Ale za čas jsem si přivykla a v klidu si užila zbytek večera/rána.

Přímý přenos jsem sledovala na stanici DOMA se slovenským komentářem, který jsem ze začátku uvítala, protože jsem se neprobrala natolik, abych byla schopna vnímat anglicky, ale později bych raději sledovala celou show bez komentáře. Když překladatelé pracují s živým přenosem, nepřeloží zdaleka všechno, zkrátka to nemůžou stihnout, a proto mě mrzí, že mi tolik věcí uniklo - snažila jsem se poslouchat zeslabenou angličtinu, ale neslyšela jsem pořádně a k tomu jsem ani nestíhala vnímat slovenštinu a nakonec mi pár věcí ušlo. Proto bych příště radši sledovala přenos bez komentáře i za cenu toho, že bych třeba nerozuměla všemu.

Když nastaly první okamžiky Cen, byla jsem jako u vytržení. NEIL PATRICK HARRIS! Už dříve jsem viděla jeho vystoupení na cenách Tony, ale tehdy mi pořádně nedošlo, jak je nadaný zpěvák a tanečník. A ještě později mi došlo, kolik toho má společného se svým seriálovým Barneym - kouzlení, drahé obleky, sebevědomé vystupování... Jenom není tolik na holky, no. Každopádně ta podobnost, taneční a pěvecké vystoupení, jeho hlas a moderování mě dostaly do tak skvělé nálady, že jsem už vůbec toho vstávání nelitovala.
Líbily se mi jeho vtipy a hlášky, které byly nenucené a přirozené, a v okamžiku, kdy se na pódiu objevil jen ve spodkách, jsem doopravdy tajila dech. 
Ačkoli jsem čekala, že ho uvidíme více, nemůžu říct, že bych jinak s ním jako s moderátorem byla nespokojená. Působil sympaticky a zkušeně a já ho mám po tomto večeru ještě o něco radši!

Celkově se mi program líbil, ačkoli byl tak hrozně dlouhý. Rozhodně jsem se však nenudila, protože pro nás organizátoři připravili báječné vsuvky a spoustu vtípků, což celému programu dodalo svěžest a příjemnou atmosféru. 
Co se mi na programu líbilo maximálně, byly medailonky nominovaných filmů - něco tak nádherného a skvěle graficky zpracovaného jsem dlouho neviděla a opravdu mě bavilo na to koukat. To byla doslovná pastva pro oči.

Součástí programu bylo i připomenutí jedné slavné filmové muzikálové klasiky, z čehož jsem měla obrovskou radost, protože tento film miluji - Za zvuků hudby. Ukázky, slavné scény byly následovány vystoupením Lady Gaga, která mi - a nikdy bych neřekla, že to o ní kdy povím - vytřela zrak! Žila jsem v domnění, že jde o pouhou popovou továrnu na peníze - ale dámy a pánové, ta zpívala úžasně! Udělala tomu nádhernému filmu obrovskou čest a já doufám, že díky tomu si k němu najdou cestu i současní diváci.

Omlouvám se, že tento článek bude asi stokilometrový, ale já jsem tak plná dojmů a nemám se s kým podělit! Teď už ale naštěstí přejdeme k výsledkům. Nebudu však uvádět všechny kategorie, jen ty, ke kterým chci něco říct, pro zbytek výsledků můžete zavítat SEM.

Nejlepší film

Americký sniper
Birdman
Chlapectví
Grandhotel Budapešť
Kód Enigmy
Selma
Teorie všeho
Whiplash



Nejprestižnější kategorii večera vyhrál Birdman (režisér Alejandro G. Iñárritu), s čímž jsem trochu počítala. Bylo mi jasné, že bojovat o prvenství bude s filmem Chlapectví, kterému sice dávali větší naděje, ale já jsem spíše věřila v Birdmana. Z nominovaných jsem viděla Kód Enigmy a Grandhotel Budapešť a z obou jsem byla nadšená a vítězství bych jim přála, ale objektivně to posoudím, až zhlédnu všechny filmy. Nejvíce bych právě teď chtěla vidět vítězného Birdmana a Whiplash, ale všechny filmy mě zaujaly natolik, že se taky těším, až je zhlédnu.

Nejlepší režie

Alejandro G. Iñárritu, Birdman

Richard Linklater, Chlapectví
Bennett Miller, Hon na lišku
Wes Anderson, Grandhotel Budapešť
Morten Tyldum, Kód Enigmy



Režisérem roku se stal muž, jež stojí za Birdmanem a podle recenzí si vítězství zaslouží i v této kategorii. Zde bych ale chtěla zmínit i velmi nadaného režiséra Wese Andersona, který mě svou tvorbou okouzlil - prvně jsem viděla jeho film Až vyjde měsíc a ten mě nadchnul a těším se, až ho někdy znovu uvidím. Jeho podpis je stejně tak vidět na filmu Grandhotel Budapešť, který je točen podobně zvláštním stylem, který mě právě na obou filmech zaujal. Jak bylo během večera mnohokrát řečeno, akademici dávají přednost dramatům a životopisným filmům před komediemi, což upřímně docela chápu, ale pokud by někdy měla vyhrát komedie, Grandhotel Budapešť by si to zasloužil.

Nejlepší mužský herecký výkon

Steve Carell, Hon na lišku
Bradley Cooper, Americký sniper
Benedict Cumberbatch, Kód Enigmy
Michael Keaton, Birdman
Eddie Redmayne, Teorie všeho






Na tuto pozici bylo nominováno několik silných kandidátů a já bych největší radost měla samozřejmě z Benedicta, kterého obdivuji, miluji a Alana Turinga zahrál perfektně, ale i tak si myslím, že Eddie Redmayne vyhrál zaslouženě. Teorii všeho jsem neviděla, ale stačilo mi zhlédnout trailer a poznala jsem, jak perfektně se Eddie převtělil do génia Stephana Hawkinga, který mě fascinuje, a já ho obdivuji - Hawkinga i Eddieho. Eddieho reakce po přečtení jeho jména, jeho výstup na pódium, upřímná radost a krásná děkovací řeč mi podstatně ulehčily lítost nad Benedictem a já jsem to Eddiemu ze srdce přála.

Nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli

Robert Duvall, Soudce
Ethan Hawke, Chlapectví
Edward Norton, Birdman
Mark Ruffalo, Hon na lišku
J. K. Simmons, Whiplash



O Simmonsovi mluvili už všichni předem jako o jasném vítězi a měli pravdu. Whiplash mě původně moc nezaujal, protože jsem se domnívala, že jde o nějaký akční, špionážní film (kdo ví proč?), až díky Oscarům jsem zjistila, že jde o pořádné hudební drama. A zaujalo mne pořádně díky ukázkám Simmonsova výkonu, který opravdu vypadal, že za tu sošku stojí. Vítězství jsem však předem (bez vidění filmu, prostě jen tak z principu) přála Marku Ruffalovi, který mi je šíleně sympatický, a především Edwardu Nortonovi, pro kterého mám poslední dobou tak trochu slabost a který je dalším z mnoha důvodů, proč tak moc chci vidět Birdmana.

Nejlepší animovaný film

Velká šestka
Škatuláci
Jak vycvičit draka 2
Song of the Sea
The Tale of the Princess Kaguya






Z nominovaných animovaných filmů jsem neviděla jediný - ale chtěla bych všechny. Dopředu jsem počítala s vítězstvím druhého dílu Jak vycvičit draka, ačkoli mě i trailer na Velkou šestku v kině upřímně rozesmál. K mému překvapení to však vyhrál právě tento animák, o kterém jsem si nemyslela, že je to skutečně tak dobrý. Trochu mi zde chyběl Lego Movie, který jsem sice také neviděla, ale asi mě ze všech současných animáků láká nejvíce. Z nominovaných mě pak také hodně zaujala Song of the Sea a The Tale of the Princess Kaguya.

Nejlepší adaptovaný scénář

Americký sniper
Kód Enigmy
Inherent Vice
Teorie všeho
Whiplash



Autorem scénáře vítězného Kódu Enigmy je Graham Moore a ze srdce jsem mu to přála. Jednak proto, že ten film je úžasný a sošku za scénář si bezpochyby zaslouží, ale po druhé jsem mu to přála po jeho děkovací řeči, při které mě upřímně rozplakal.

Nejlepší hudba

Hans Zimmer, Interstellar
Alexandre Desplat, Kód Enigmy
Johann Johannsson, Teorie všeho
Alexandre Desplat, Grandhotel Budapešť
Gary Yershon, Mr. Turner


Když zaznělo jméno Alexandre Desplat, radovala jsem se pro druhou sošku pro Kód Enigmy. Vzápětí jsem ovšem zjistila, že ji získal za film Grandhotel Budapešť. Radost jsem však měla i tak, protože hudba obou filmů mě naprosto okouzlila a dotvořila pro mne jejich úžasnou, osobitou atmosféru. Vítězství bych však přála i Hansu Zimmerovi, pravděpodobně nejznámějšímu skladateli současnosti (vedle Johna Williamse), jehož hudba v Interstellaru mě v kině přilepila k sedačce.

Nejlepší píseň

“Glory” z filmu Selma
“Lost Stars” z filmu Love Song
“Everything Is Awesome” z filmu LEGO® příběh
“I’m Not Gonna Miss You” z filmu Glen Campbell: I’ll Be Me
“Grateful” z filmu Beyond the lights



Ačkoli se dá spekulovat o tom, zda byl film Selma v nominovaných za kvalitu, nebo pro větší podporu černošské komunity, nedokážu spekulovat o naprosto zasloužené výhře titulní písně Glory. Před Oscary jsem ji neslyšela ani jednou, ale při ceremoniálu jsem jen valila oči a natahovala uši. Tahle písnička je nádherná, silná a emotivní. Evokovala ve mně tak silný zážitek, jaký byste pravděpodobně měli zažít z filmu - a tím to u mě vyhrála. Navíc John Legend má opravdu podmanivý hlas.

Nejlepší výprava






Právě úvodní medailonky pro nominované filmy za výpravu byly ty, které mě tolik okouzlily (ale i ty pro režii byly naprosto skvělé) a už během nich jsem věděla, kdo vyhraje. Grandhotel Budapešť je tak barvitý, tak rozmanitý, plný tolika kostýmů, masek, staveb, záclon, koberců, hal, místností, nádobí, nábytků a serepetiček, zkrátka s tak obrovskou výpravou, že by byl div, kdyby nevyhrál. A vyhrál zaslouženě.


87. ročník předávání Cen Akademie byl pro mne teprve druhým ročníkem, který jsem zhlédla, a teprve prvním ročníkem, který jsem zhlédla celý. A musím vyjádřit naprostou spokojenost s celým programem. Bavilo mě to, nenudilo, ale zasmála jsem se, bylo to příjemné brzké ráno, které jsem strávila ve společnosti svých oblíbených tvůrců. Nebyla to sice show, z které bych si sedla na zadek, ale i tak byla moc povedená a já skutečně nelituji toho, že jsem si kvůli ní přivstala.

Jaký máte názor na letošní Oscary vy? Jak se vám líbí nominované filmy?

2 komentáře:

  1. Oscar bol podľa mňa super, aj keď som si pozrela len útržky. A prečo? Lebo som ráno v ten deň vstávala o 9:00 a bola som hore do 1:50. A pozerám že odpočítavanie.. ja som si myslela, že to bude mať len tú hodinu.. áno, pozerala som to prvýkrát, ospravedlňujem sa.. no a mne to nejako nedalo tak som sa musela pozrieť, dokedy to je.. a že do 5:30.. no koniec, išla som spať, pozrela som si potom kúsky na nete, už ani neviem kde. Každopádne bolo to úžasné, len ma trošku štvalo že sa tam neukázali filmy ako Drozdajka, Divergencia, Captain America 2... proste tak no. Že tam boli stále len tie isté filmy ale tak s tým som rátala. No a podľa mňa mala cenu za najlepšiu pesničku vyhrať Hanging Tree, ktorú naspievala Jennifer Lawrence pre film Drozdajka lebo tá pesnička bola proste božská!
    pekný článok :)

    www.readingbookswithlove467.blogspot.sk

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji :). Ono to předávání cen je opravdu hodně dlouhé a navíc pro nás takto brzo ráno, ale tak s tím nic bohužel nenaděláme :).

      Vymazat

Jsem moc vděčná za každý komentář. Děkuji.