čtvrtek 12. února 2015

Poznejte vnitřní krásu Jany Eyrové

S novým rokem přichází nová rozhodnutí, i když třeba až v únoru. Od ledna hodnotím své knihy přísněji a od února jsem se rozhodla provést další změnu, která je sice maličká, ale mohla by být časem i dost podstatná. Ve škole nás vždy učili o síle titulku, který má za úkol upoutat pozornost. Tak se o to také pokusím.

Jana Eyrová

Jane EyrováAutor: Charlotte Brontë
Originál: Jane Eyre
České vydání: Omega, 2013
Formáthardback, 480 stran
Překlad: Petr Polák
Filmové zpracování: Jana Eyrová (Cary Fukunaga, 2011)


AnotaceRomán Jane Eyrová, který patří ke klasickým dílům anglické literatury, je do značné míry autobiografický. Objevují se zde zkušenosti autorky z neveselého dětství i popis postavení ženy v tehdejší Anglii. Román poprvé vyšel v roce 1847, Charlotte Brontëová ho vydala pod pseudonymem, aby se vyhnula předsudkům, které v té době ženské autorky vyvolávaly. Román se dočkal okamžitého úspěchu a později i mnoha divadelních, filmových a televizních adaptací.



Poezie není mým oblíbeným literárním druhem. Ne že by se mi nelíbila, mým problémem je pouze to, že jí nerozumím. Tak ráda bych se ponořila do krásných lyrických veršů a četla s pochopením autora nebo alespoň sebe, tak ráda bych se s nějakou myšlenkou ztotožnila, ale zkrátka většinou z poezie nevyčtu vůbec nic, natož ještě nějakou kompletní myšlenku. Proto vždy ráda uvítám prózu, která ve mně vyvolá pocit, že čtu báseň. V případě Jany Eyrové to byla snad nejkrásnější báseň, kterou jsem kdy četla.

Jana Eyrová ve svém životě zakusila mnohé. Dětství v napohled honosném a vznešeném prostředí, uvnitř však prohnilém nenávistí a křivdou. Nelehké dospívání na internátní škole s nedostatkem jídla, tepla i lásky. Ztráty i neštěstí však Janu nezlomily a její síla ji doprovodila i ke světlejším okamžikům jejího života.

Jana Eyrová není pouze knihou, Jana Eyrová je především postavou v literárních dějinách i v životech všech, kteří okusili její příběh prostřednictvím knihy nebo filmu. Nedokážu si představit, že by nějaký čtenář zůstal po přečtení této knihy nepoznamenán. Nedokážu, protože mně se Jana zapsala do srdce jako jedna z nejinspirativnějších hrdinek, se kterou jsem se kdy setkala ve fiktivním i reálném světě.
Nejen vnitřní půvab a síla napohled nehezké hlavní hrdinky dělají tuto knihu tak výjimečnou. Jak už jsem zmínila výše, pro mě tato kniha znamená mnoho i z důvodu autorského stylu. Při jejím čtení jsem konečně zažila pocit, jaké to je utápět se v nádherných verších, ačkoli jsem četla odstavce. Zažila jsem pocit, jaké to je propadat každému slovu, rozplývat se při každé metafoře a žasnout nad nekonečně krásnými popisy. Jaké to je plně pochopit myšlení hlavní hrdinky, jaké to je se s ní ztotožnit a naplno s ní prožívat každé trápení, každou překážku, kterou jí osud nastavil. Nevím, zda jsem kdy dříve narazila na tak krásný styl psaní, tak nádherný, poetický a podmanivý. Tak ženský a něžný, přitom však plný síly a odhodlání.

Samotný příběh už je kapitolou sám o sobě. Rozsáhlý, plný zvratů, přesto poměrně klidný. Kdykoli však došlo k nějakému zvratu, tajila jsem dech stejně jako u nejnapínavějšího thrilleru. Vyprávění je o mnohé umocněno tím, že se hlavní hrdinka často obrací přímo k čtenáři, prosí ho o strpení, předkládá mu vysvětlení a pokládá mu otázky.
S Janou se poprvé setkáváme, když jí bylo deset let a od té doby nás provádí svým životním příběhem. Poznáváme ji v jejich nejtěžších chvílích, zažíváme s ní první úspěchy i prohry, vnímáme její osobní růst, její myšlenky a její postoje. Od jejích deseti let až po osmnáctý rok jejího života zažila opravdu pozoruhodný vývoj, který se i nadále projevuje v jejím počínání.
Dějová linka se několikrát klikatí a přináší jak historický příběh ze života, tak i ten romantický. Nenastala chvíle, při které bych si nějaký aspekt celého příběhu neužívala, ačkoli se tolikrát mění - Janin život v Gatesheadu, poté v Lowoodu, pak v Thornfieldu a nakonec v Marsh Endu. Pokaždé jiné prostředí, jiné postavy, jiné zvraty a trochu jiný příběh, ale nikdy ne nudný, protože někdy ty hlavní myšlenky neležely v řádcích, ale mezi nimi. A je jen na vás, jestli jste ochotni je mezi nimi objevit.

Jana Eyrová se pro mě stala neskutečným čtením a pravděpodobně mou současně nejoblíbenější klasickou knihou. I když vás může nejprve nálepka "klasika" odradit, nenechte se. To nejkrásnější se schovává uvnitř, stejně jako v případě samotné Jany. Nikdy se nenechte svést předsudky nebo povrchním pohledem. Vždy nakoukněte pod povrch, protože tam se většinou skrývají ta nejmocnější kouzla.

Hodnocení: 5/5
Je mi ctí, že právě Jana Eyrová je první knihou roku 2015, kterou hodnotím pěti hvězdičkami. Rozhodně by si jako některé její předchůdkyně zasloužila hvězdiček šest, ale s přísnějším hodnocením jsem se rozhodla šestou hvězdičku zrušit (respektive si ji ponechat pro knihu, kterou označím za svou novou nejoblíbenější) a pátou hvězdičku označit za tu prestižní.


Pár poznámek k práci nakladatelství Omega

Na internetu se často objevují stížnosti na práci nakladatelství Omega, které ve své edici vydává klasické knihy české i světové beletrie. Jako se vychvalují jejich nádherné obálky, tak se haní jejich (ne)korektura a časté chyby v knihách, které kazí tak nádherná díla.

Jaký na to mám názor já? 
Z této edice jsem zatím přečetla jen Janu Eyrovou, která má opravdu jednu z nejnádhernějších obálek, co jsem kdy viděla a která byla také mým podnětem k tomu, abych si koupila právě vydání od Omegy. Ale opravdu se musím přidat i k těm negativním názorům - ty chyby jsou opravdu strašné. Do zhruba šedesáté stránky jsou opravdu velmi časté a příšerné - nejde ani tak o překlepy, ale spíš o interpunkci, přebývající spojovníky uprostřed slov, gramatické chyby a chybějící odstavec (o tom nejsem zcela přesvědčena, jen vím, že o tom někde nějaká slečna psala, ale já sama jsem pak v jedné části knihy měla pocit, že tam určitě několik vět chybí, protože to zkrátka nedávalo žádný smysl). Po zhruba těch šedesáti stránkách chyby téměř vymizí. Občas se sem tam připlete ten nešikovný spojovník uprostřed slov (např. pro-hlédla), gramatická chyba (např. zděloval), ale co mi vadilo po celou dobu, byl špatně vyjádřený podmiňovací způsob (např. místo kdybyste bylo napsáno kdyby jste).
Je sice opravdu skvělé, že se Omega snaží čtenářům překládat klasickou literaturu v tak krásných obálkách, které opravdu čtenáře lákají, navíc jsou jejich knihy docela levné (Jana Eyrová mě stála jen dvě stě korun), ale k čemu to je, když předkládá překlady s mizernou korekturou? Učitelky ve škole nás nabádají k tomu, abychom více četli, že si tím vytříbíme jazyk a vžijeme si správný pravopis, ale k tomuto účelu bych rozhodně nedoporučila vydání knih od Omegy. 
Je mi to opravdu líto, protože jsem byla z Omegy opravdu nadšená, dokud jsem si od nich nepřečetla první knihu. Znovu už to neudělám a při dalším nákupu zvolím vydání od jiného nakladatelství. Třeba se jejich korektura zlepší, ale riskovat to nebudu jen kvůli obálce.

Jaký je váš názor na práci tohoto nakladatelství?

2 komentáře:

  1. K Janě Eyrové jsem se dostala až minulý rok v rámci povinné četby a nemůžu se dočkat, až si ji přečtu znova. Co se týče jazyka a realističnosti, je to pro mě literární poklad. Je pro mě dokonce těžké uvěřit, že knhu nepsala právě žena jménem Jana Eyrová, natolik je plastická a "živoucí" :D
    A s komentářem, co se týče Omegy souhlasím, já si nadšeně koupila Obraz Doriana Graye... A byla jsem opravdu zklamaná. Ne z obsahu díla, ale právě tím, jak ho otřesně provedená korektura a redakce pohřbila. Ještě víc mě pak překvapilo, když jsem narazila na úryvek z jiného vydání a jazykový styl (nebo překlad) byl o poznání jiný. Je to škoda, protože obálky by opravdu mohly dodat klasice vetší popularitu. Jen ne takhle...
    Hezky napsaná recenze :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem se dokonce někde dočetla, že Jana Eyrová je z velké části autobiografické dílo, proto to s tou plastičností nebude tak mimo :).
      Já doufám, že někde v antikvariátu objevím některé ze starších vydání této knihy a vydání od Omegy věnuji do soutěže. Děkuji za pochvalu :).

      Vymazat

Jsem moc vděčná za každý komentář. Děkuji.