středa 1. dubna 2015

Zkouknuto | BŘEZEN 2015

Březen je za námi a já jsem tu s další měsíční náloží filmů, které jsem zkoukla. Tentokrát je můj výčet celkem rozmanitý, co se žánrů týče, takže si možná přijde na své více z vás! A jaké filmy jste v poslední době zhlédli vy? Znáte filmy, které jsem zkoukla já? Jak se vám líbily?





Na Hromnice o den více (Harold Ramis, 1993) - 4/5
Tento film jsem toužila vidět už hrozně dlouho. Už je to možná takové dva roky, co mi byl doporučen, ale nikdy jsem na něj neměla náladu, když ho dávali v televizi. Tentokrát se však zadařilo a já na něj měla náladu v ten pravý čas. A musím říct, že to byl moc krásný film. Takový klidný a milý, se zajímavým námětem a romantickou zápletkou. Ačkoli mě jako komedie prakticky nerozesmál, zahřál mě u srdce a moc jsem si oblíbila znázornění několika životních pravd a poslání. Tento film sice už je starší, ale rozhodně by na něj lidé neměli zapomínat, protože je opravdu výborný.

Andrew - člen naší rodiny (Chris Columbus, 1999) - 3/5
Další film, který jsem chtěla vidět už strašně dlouho z několika důvodů - režie Chrise Columba (Harry Potter a Kámen mudrců/Tajemná komnata, Sám doma), Robin Williams v hlavní roli a doporučení samotného filmu v učebnici společenských věd, i když už nevím, v jaké souvislosti. Tato sci-fi komedie z ne tak daleké budoucnosti je moc milá a něžná, skrývá v sobě mnohá poselství a vytváří příjemný rodinný film. Ačkoli se snímek neubránil drobné schématičnosti a několika až vyloženě přeslazeným momentům, bavil mě a přiměl mě se alespoň trochu zamyslet.

Jasmíniny slzy (Woody Allen, 2013) - 3/5
Woody Allen patří k mým oblíbeným tvůrcům na poli filmovém i literárním. Ačkoli jsem tolik jeho filmů neviděla, pokaždé mě něčím okouzlily - stylem, humorem, herci nebo příběhem. Jasmíniny slzy jsem měla možnost zhlédnout na HBO (bohužel s dabingem), protože mě sklátila chřipka a já nešla do školy. Nevím, jestli to bylo mým rozpoložením unaveného pacienta nebo zkrátka mnou, ale já jsem tento film moc nepochopila. Respektive jsem pochopila, o co v příběhu šlo, a líbilo se mi to, rozhodně jsem se nenudila, ale asi jsem nepochopila hlavní myšlenku, která měla z filmu vyznít. Trochu mě mrzelo, že jsem se tentokrát moc nenasmála, ale vše to přičítám tomu, že jsem tomuto filmu zkrátka moc nerozuměla. Woody Allen je ovšem úžasný autor, a pokud vás jeho tvorba zajímá, určitě zkuste i tento film, i když za sebe spíš doporučuji klasiku Annie Hall nebo Love and Death.

Dokonalý trik (Christopher Nolan, 2006) - 4/5
Miluji filmy Christophera Nolana, Hugha Jackmana i Christiana Balea a v neposlední řadě miluji i kouzla. Právě kvůli těmto aspektům a několika doporučením jsem na tento film měla spadeno už nějakou tu dobu, ale znáte to - musíte mít na něco takového náladu. A musím říct, že mě Nolan opět nezklamal, ale přinesl mi výborný filmový zážitek. Možná mě tentokrát přece jen neošálil tak, jak jsem čekala, ale i přesto mi v posledních minutách filmu běhal mráz po zádech a vstávaly mi vlasy napětím. Opět skvěle promyšlené a vykreslené výborným prostředím, kamerou a působivými hereckými výkony - vše dalo filmu výbornou, potemnělou atmosféru, která dotvářela po všech směrech tak komplexní příběh. Možná to tentokrát na mě bylo poměrně dlouhé, ale i tak jsem z toho oči spustit nedokázala.

Pulp Fiction: Historky z podsvětí (Quentin Tarantino, 1994) - 4/5
Ačkoli jsem velký filmový fanoušek, mám i já své mezery ve vzdělání a navíc - všechno je jednou poprvé. K tomuto filmovému kultu jsem se dostala až teď a musím říct, že jsem na něj sbírala velkou odvahu. S Tarantinem jsem se ještě tolikrát nesetkala, ale měla jsem celkem jasnou představu, o co ve filmu půjde. I přesto jsem byla ze snímku dost rozpačitá - něco mě bavilo, něco ne, veškerý humor asi nebyl úplně mým šálkem čaje, ale na druhou stranu mě bavily dlouhé absurdní dialogy a určité scény. Nemohla jsem tedy úplně říct, že bych byla fanouškem tohoto filmu, nenadchnul mě nijak výrazně, ale poslední okamžiky mě bavily natolik, že jsem se rozhodla tomuto filmu ještě tu jednu hvězdičku přidat. Není to sice film, na který bych se nejradši teď hned podívala znovu, ale už teď vím, že si ho někdy v budoucnu ráda zopakuji.

Navždy spolu (Michael Sucsy, 2012) - 4/5
Celodenní nálož filmů si vyžádala zakončit ji nějakou milou, romantickou jednohubkou, u které si odpočinu. Moje volba padla na tento film s Channingem Tatumem a Rachel McAdams. Volba to nebyla vůbec špatná, ačkoli to bylo větší drama, než jsem očekávala. Je to sice i tak klasická americká romanťárna, u které vám je hned jasné, jak to celé dopadne, ale i tak je to něco, co má dívčí dušička zkrátka jednou za čas potřebuje. Pro někoho by to možná bylo příliš sladké, ale mně to přišlo milé a něžné a půvabné a nejvíc se mi na tom líbilo to, že to celé vyprávěl muž, což mi nepřijde u romantických filmů tak obvyklé. Ale tady se mi to opravdu líbilo. Možná tento film není něčím extra originální, ale je úžasnou, oddechovou filmovou záležitostí.

22 Jump Street (Phil Lord, Chris Miller, 2014) - 2/5
Dostala jsem chuť na nějakou opravdu dobrou, odlehčenou americkou komedii - ale tohle nebyla moc dobrá volba. 21 Jump Street nebylo sice nic převratného, ale i tak mě to bavilo. Ale tohle? Tohle už bylo jenom zbytečné. Všechno na tom se mi zdálo staré - jako bych to už někde viděla. Že by v prvním díle? Že by v každé jiné americké komedii? Měla jsem od toho jiná očekávání, když lidé tvrdí, že je to ještě lepší než první díl. Ale mě to nebavilo, pořádně ani nerozesmálo a opravdu to spíš byla jen velká ztráta času. Ale co bylo opravdu perfektní, byly závěrečné titulky - konečně nějaká inovace, která mě skutečně rozesmála.

Vybíjená (Petr Nikolaev, 2015) - 3/5
S českými filmy je to zlé, s filmy podle knih Michala Viewegha to bývá ještě zlejší. S tímto (a s ne příliš povzbudivým trailerem) jsem vstupovala do tohoto filmu - měla jsem opravdu nízká očekávání. Ale nakonec se musím přiznat, že jsem byla příjemně překvapena, a ačkoliv jsem neviděla perlu světového filmu, docela mě to bavilo a pár scén mě vyloženě zaujalo. Příběh poměrně neoriginální, herecké výkony nebyly zrovna na Oscara, zpracování bylo trochu nejisté, ale nakonec to vytvořilo takovou směsku celkem zábavného filmu, na který se podíváte, nenadchne, neurazí a asi se už nebudete hnát do kina podruhé, abyste ho viděli znovu, ale nakonec musím říct, že jsem se nenudila. Český humor mi sice už moc neříká (nebo spíš on sám neříká už ani nic sám sobě), a proto mi většina vtipů nepřišla vůbec vtipná, ale kino se bavilo, já jsem se taky párkrát rozesmála, takže si myslím, že to svůj účel splnilo.

Amélie z Montmartru (Jean-Piere Jeunet, 2011) - 5/5
A přichází první pětihvězdičkový film měsíce března a o to větší radost mám, že nejde o žádnou americkou či britskou podívanou, ale o krásný, dnes už v podstatě klasický francouzský film. Jak už to se mnou a s klasickými filmy bývá, doháním to s nimi s hodně velkým zpožděním. Ale u tohoto filmu jsem mnohem radši než kdy dříve počkala na vhodnou chvíli a nemohla pro mě a tento film nastat lepší než dnes. Tenhle film je kouzelný, půvabný, umělecký, poetický, neskutečně vtipný, pozitivní, přenádherně romantický, plný barev, života a prosluněné Paříže. Je natočen přesně takovým tím úžasným "divným" stylem, který mám na filmech nejraději, navíc doplněn nádhernou hudbou, kterou je slast poslouchat, s krásnou a sympatickou Audrey Tautou v hlavní roli a vůní francouzských ulic v roli vedlejší. Nikdy jindy bych se s Amélií neztotožnila tolik jako právě v tuto chvíli a právě díky tomu na mě tento film neobyčejně zapůsobil. Stále nemůžu uvěřit, že jsem ho koupila za pouhých 10 korun!!! Tenhle film je po všech stránkách perfektní a pokud jste stejně jako já jedni z posledních, kdo ho ještě neviděli, rychle to prosím napravte. Tohle je nutnost mezi filmy!




Saw: Hra o přežití (James Wan, 2004) - 4/5
Nemám ráda horory, vždy mě k jejich sledování musí někdo dotlačit a upřímně moc nerozumím lidem, co na horory koukají pro vlastní potěšení. Mě na nějaký horor vždy donutí koukat nevlastní sestra, přičemž mám ale právo vybrat, na co se podíváme. Já se snažím vždy vybrat něco kvalitního v tomto žánru, jakousi hororovou klasiku. Tentokrát padla volba na Saw a musím říct, že to byla volba celkem povedená. Opravdu jsem se bála a měla jsem hrozivý pocit, který se táhl od krku až do střev, celé nitro mě bolelo ještě půl hodiny po konci filmu, ale zase jsem ocenila, že to nebyl žádný lekavý horor, ty opravdu nesnáším. Na druhou stranu mi ten film přišel dost dlouhý a častokrát předvídatelný, ale nakonec převažovaly okamžiky, které mě opravdu překvapily. Nakonec se mi líbil celkový koncept filmu - když veškerý příběh do sebe zapadl jako skládačka. Nikdy bych neřekla, že to jednou vypustím z úst, ale opravdu mě zajímá druhý díl...

Mlčení jehňátek (Jonathan Demme, 1991) - 5/5
Když už jsme se sestrou byly v tom hororovém ražení, vybrala jsem další hororovou klasiku, která je zároveň velkou klasikou filmovou, kterou jsem chtěla moc vidět, ale nikdy bych se na ni nezvládla podívat sama. Ale po zhlédnutí si jsem jistá, že bych to zvládla, protože se nejedná ani tak o horor jako o pořádný psychologický thriller. A když říkám thriller, myslím tím Thriller s velkým T, protože tohle bylo vskutku něco. Napětí od začátku do konce, zajímavá zápletka, naprosto úžasné herecké výkony a neuvěřitelný scénář. Anthony Hopkins mě provázel v nočních můrách už od dětství jen kvůli pár záběrům, která jsem koutkem oka spatřila v televizních upoutávkách - teď se mi tam ten jeho pohled vkradl nejspíš už napořád.

4 komentáře:

  1. Na film Navždy spolu bych se chtěla kouknout. Vypadá to skvěle. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to moc pěkný romantický film, myslím, že by se ti mohl líbit :).

      Vymazat
  2. Navždy spolu podle skutečného příběhu mi učaroval :-) opravdu se mi ten film moc líbil a i jeho herci :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Herci v něm jsou báječní, velmi sympatičtí a netřeba mluvit o Channingovi :D :).

      Vymazat

Jsem moc vděčná za každý komentář. Děkuji.