sobota 30. května 2015

Tady, teď a navždy

Navždy tvůj

Autor: Daniel Glattauer
Originál: Ewig Dein
České vydání: Host, 2013
Formát: hardback, 192 stran
Překlad: Lenka Šedová


AnotacePětatřicátnice Judith se v supermarketu seznámí s okouzlujícím svobodným architektem Hannesem, který si získá nejen Juditino srdce, ale také sympatie její matky a všech přátel. Zdá se, že je to po všech stránkách ideální muž. Jenže… Hannes je příjemný, jenže až nesnesitelně, je pozorný a oddaný, jenže otravně. Intenzita jeho lásky začne Judith dusit. Čím více se chce z příliš těsného vztahu vymanit, tím více se k ní Hannes snaží připoutat. Nakonec se s ním Judith i přes nesouhlas svého okolí rozchází. Hannes na ni však začíná vyvíjet stále se stupňující psychický nátlak. Až Judith skončí na psychiatrii. Ještě že je tu její asistentka Bianca, která jediná věří Juditinu podezření…
Román Navždy tvůj začíná jako klasický milostný příběh, ale končí jako napínavý psychothriller. Po svém vydání se velmi rychle vyšplhal na čtvrté místo žebříčku bestsellerů týdeníku Der Spiegel.


Jak rozehrát zajímavou psychologickou hru na 192 stranách? Zeptejte se Glattauera, jednoho ze současně nejpopulárnějších a nejopěvovanějších autorů na českých knižních blozích. Zaslouží si tento rakouský spisovatel tolik pozornosti?


Do Judithina příběhu padáme rovnýma nohama bez toho, aniž bychom se s ní předem seznámili. A potom už jenom sledujeme a pozorujeme scénář, který se před našima zvědavýma očima rozehrává. A tak trochu není úniku. Před ničím, před nikým - a především ne před ním.
Upřímně, já osobně se s hlavní postavou nejdříve radši seznámím. Aspoň maličko. Potřebuji získat ponětí o atmosféře, která se kolem mě bude v následujících okamžicích odehrávat, potřebuji si trochu zvyknout na styl autora, s kterým strávím další chvíle. Pokud čtu rozsáhlejší knihu, spadnout do děje mi nevadí. Pokud čtu ani ne dvousetstránkovou knihu, lehká dezorientace je spíše na škodu. Ale to záleží na vašich osobních preferencích.
Pokračujme v krasojízdě - po padesáti stránkách jsem cítila, že už jsem se s příběhem sžila. Pochopila jsem hlavní hrdinku, souvislosti, zvykla jsem si na autorův styl psaní (který je mimochodem dost zábavný) a začala si příběh užívat. Taky bylo načase! Začalo se přitvrzovat.


Jsou lidé, kterým když se dělá z knihy špatně, odebírají body. Pokud ve mně dokáže kniha vyvolat fyzickou nevolnost, svědčí to tak maximálně o kvalitě toho, jak se vám autor dokáže dostat pod kůži, a Glattauer do toho rozhodně nejde nijak prvoplánově. Ten pocit ve vás buduje postupně - a o to je to horší. A samozřejmě zároveň také lepší. 
Glattauer mě dostal. Doopravdy. Bavil mě sice občas více, občas méně, ale pokud došlo na opravdový zážitek a pocit z knihy, dokázal ve mně něco probudit. Znechucení, strach, znepokojení. Navždy tvůj není tak těžký thriller, stále jde spíš o společenský román s trochu psychotičtější zápletkou, ale o to více mě překvapilo, jak to na mě dokázalo zapůsobit. Bohužel, jakmile jsem byla určitou částí nadšena, vzápětí jsem se klidně mohla začít nudit. Jeho výkon u mě tedy nebyl vždy zcela rovnoměrný a vyrovnaný, ale celkově z toho mám opravdu dobrý pocit. Jako že mi bylo fakt špatně, ale to je v tomto případě perfektní.


Slabší okamžiky by mi v tomto případě tolik nevadily, protože je hned zastínilo něco dobrého. Ale na konci... Na konci se autor tak trochu pohřbil. 
Mně nevadí otevřené konce. Téměř nikdy mi nevadí, protože jsem se zatím nesetkala s tolika otevřenými konci, které by mi k příběhu neseděly. Jistěže mě zajímá, jak to s hrdiny bylo dál, ale ten otevřený konec k jejich příběhu někdy zkrátka patří. Ale tady v tom případě se nedá mluvit o otevřeném konci. Tady tento konec byl uspěchaný a useknutý. Jak celý příběh postupně a dobře plynul, k závěrečnému rozuzlení došlo na pár stranách v naprostém zmatku a nakonec to autor ještě přetrhl. Nezdálo se mi to umělecké. Zdálo se mi to odfláknuté. 
Ale jinak - jak jsem řekla - fakt dobrý. Fakt. Ale Glattauere - seber se a dopiš to!

Hodnocení: 3/5

Žádné komentáře:

Okomentovat

Jsem moc vděčná za každý komentář. Děkuji.