pondělí 1. června 2015

Odkud se vzal kluk s jantarovýma očima?

Kluk s jantarovýma očima

Kluk s jantarovýma očimaAutor: Aleksander Minkowski
OriginálGrażyna
Série: Portrety
Ilustrace: Olga Pavalová
České vydání: Albatros, 1983
Formát: hardback, 134 stran
Překlad: Eva Jílková


AnotaceHrdinkou románu je dospívající dívka, která řeší problém dítěte z rozvedeného manželství.


Miluji staré knihy. A nemyslím tím jenom klasiky světové literatury, dodnes vydávaná díla. Myslím tím opravdu ty staré knihy, které byly vydávány za našich rodičů a prarodičů, knihy, které se nových vydání nedočkaly a nejspíš už ani nedočkají. Tyto knihy nejsou známé, proto navždy zůstanou jen v té jedné podobě, kterou najdete leda v antikvariátu, nebo ve své poličce, pokud jste ten šťastný člověk. Ta knížka nemusí stát za moc, může být strašná, ale máte unikát. Kluk s jantarovýma očima je jedním z nich - a přitom to není vůbec strašná kniha.


Aleksander Minkowski je polský spisovatel, reportér a filmový scénárista. Za svůj život napsal velké množství knih, jen dvě z nich však byly přeloženy do češtiny. Utíkám před láskou (u nás vydáno v r. 1978) a Kluk s jantarovýma očima (u nás vydáno v r. 1983). Kluk s jantarovýma očima, v originále Gražyna, patří do autorovy série Portrety, která v každé knize sleduje osudy jiné slečny či mladíka. Další knihy z této série se však českého překladu už nedočkaly.
Kluk s jantarovýma očima kupodivu nepopisuje osudy chlapce, ale dívky. Jmenuje se Gražyna a život ji nenechává proplouvat zcela bez problémů. Její matka žije se Skrčkem, kterého vyměnila za Gražynina okouzlujícího tátu, což Gražyna dodnes nemůže pochopit. K tomu se její kamarádka pokusí o sebevraždu a Gražyna cítí, že se to stalo její vinou. A nakonec je tu ten tajemný kluk s nádhernýma očima - Jantar. Neví, odkud přišel, ale důvěřuje mu. A poprvé zjistí, co to znamená k někomu něco cítit.


Nevím, jak vás, ale mě by kniha podle anotace tolik nezaujala. Působí na mě jako několikátá variace na totéž téma. Tato kniha má však další kvality, které vám může nabídnout. Navíc je stará a polská, což bylo to, co přesvědčilo ke čtení mě.
Sedmdesátá léta se zdají jako dávná doba, ale tak dávno to zase nebylo. Uvědomíte si to však až při čtení. Ti lidé se tam chovají stejně - stejně mluví, stejně jednají, stejně působí. Nebyl to přece středověk. Jediným rozdílem je to, že se nedočtete o žádných počítačích, telefonech nebo dalších vymoženostech naší doby. Lidé tehdy chodili ven a povídali si. A právě dialogy na této knize byly krásné.
Bohatě by mi stačilo, kdyby se celá kniha skládala jen z rozhovorů mezi Gražynou a Jantarem. Ona působila jako nezasvěcená mladá dívka, která se chce něco dozvědět. On působil jako moudrý mladík s hipísáckými sklony, nádherným a poučným pohledem na svět. Chápu, že toto se nemusí líbit všem - takové to filosofování, přehnaná moudrost v mladém věku -, ale já to miluji. Bohužel v této knize se to tlouklo se vším ostatním.
Jak inteligentně působila Gražyna v přítomnosti Jantara, tak naopak totálně hloupě se chovala v dalších situacích. Ne pořád, ale občas to výrazně kontrastovalo se vším ostatním v knize. A kontrastovaly zde i jiné prvky.
Kdyby tato kniha byla složená ze dvou složek - Gražynina vztahu s rodinou a přáteli a jejích rozmluv s Jantarem -, byla by to nádhera, ačkoli sem tam trochu slabší. Autorovi to ale nestačilo. Chtěl psát o všem. Tak psal i o čtvrté dimenzi a druhé světové válce. Na to, že má kniha pouhých 134 stran, tam toho bylo příliš mnoho najednou. Nepasovalo to k sobě. A občas to nudilo.


Celkově na mě tato kniha působila nevyrovnaně. Chvílemi jsem jí totálně propadala, v další chvíli jsem se tak nějak kousala nudou. Zamilovávala jsem se do hipíka, z kterého padalo jedno moudro za druhým, a vzápětí jsem netušila, proč to vlastně čtu. Tato kniha měla velký potenciál si mě podmanit. Ale autor toho nevyužil. Škoda. Občas si přeji, aby staré knihy byly znovu vydány. Ale asi rozumím, proč některé znovu vydány nejsou.

Hodnocení: 3/5

Žádné komentáře:

Okomentovat

Jsem moc vděčná za každý komentář. Děkuji.