čtvrtek 6. srpna 2015

Zkouknuto | ČERVENEC 2015

Naprosto famózní filmový měsíc, nepřekonatelný. Nic nedostalo méně než 4 hvězdičky. Říkejte si, že jsem málo přísná, ale už jsem toho viděla dost, abych dokázala porovnat, co se mi líbí a co ne. A to, co jsem viděla v červenci, je úplná hitparáda. Neznamená to, že by se vám měly tyto filmy líbit stejně, ale přesto vám je silně doporučuji. Všechny. A je mi opravdu líto, že vždy vybírám pouze jeden tip měsíce...





Shingeki no kyojin, 1. série (Tecuró Araki, Jošijuki Fudžiwara, 2013)
Pokud mě nějakou dobu sledujete, víte, že co se týče anime, viděla jsem přesně dva filmy, Digimony a Pokemony. Kamarádka ovšem anime miluje, a tak mě do něj konečně zasvětila - a nemohla pro to vybrat nic lepšího než Shingeki no kyojin (Attack on Titan). Dámy a pánové, pokud si myslíte, že anime jsou buď Pokemoni nebo hentai, tak si pusťte toto, protože já jsem z tohoto seriálu jednoduše nadšená! Je to akční a napínavé, s úžasnou animací, dokonalým námětem, skvělou hudbou, parádními postavami a ááh... Panebože, totální fangirling! Já prostě nemám slov, jak popsat úžasnost tohoto seriálu. Teď mě čeká nějaké to OVA, ale především se nemůžu dočkat další série! Bože, bože, bože... Úžasné! 5/5

Krotitelé duchů (Ivan Reitman, 1984)
Krotitele duchů jsem naposledy viděla jako hodně malá holka a najednou mi to bylo tak líto, že už si je vůbec nepamatuji, že jsem si je musela po letech zopakovat. A nebyla jsem zklamaná. Krotitelé duchů jsou báječní, vtipní a nápadití, jenom je pravdou, že jsem očekávala, že se budu smát víc. Hodně mě překvapily použité efekty, na tu dobu něco neuvěřitelného. A úvodní znělka? Legenda filmového soundtracku! 4/5

X-Men: Poslední vzdor (Brett Ratner, 2006)
Nevím, proč má tento díl o tolik nižší hodnocení než díly předchozí. Ano, i já vidím, že je to trochu jiné, ale nemůžu říct, že by se mi to nelíbilo. Naopak jsem nadšená! Plno akce a zajímavých zvratů (hlavně ke konci), postavy, které mám ráda, a má oblíbená ústřední myšlenka je zachována v plném rozsahu. Mně se tento díl líbil moc, ačkoli mě třeba nestrhl tak jako první dva díly. 4/5


Absolvent (Mike Nichols, 1967)
Dámy a pánové, právě jsem objevila svůj další oblíbený film, právě jsem zhlédla jeden z nejlepších filmů, co jsem kdy viděla. Kdybych neměla tak silné citové pouto k Moulin Rouge, tento film by obsadil první příčku. Na Absolventovi je dokonalé všechno od začátku až do konce. Každičký detail na něm miluji. Chce se mi brečet, jen co si uvědomím, jak úžasný film jsem objevila. Od prvních okamžiků, kdy jede Benjamin na letišti po jedoucím pásu a hraje k tomu The Sound of Silence, jsem věděla, že tento film budu milovat, ale netušila jsem jak moc. Nevím, co vychválit dřív...
Herecké výkony jsou bez chybičky a naprosto dokonalé, ale především Dustin Hoffman - toho bych si zabalila domů. 
Hudba... Jéje, hudba. Rozplývám se nad Simonem & Garfunkelem. Dokonalost, dokonalost. Naprosto perfektní.
Příběh úžasný, ani chvilku nenudí, úplně mě to vtáhlo. Romantické, ale naprosto jinak, než jsem zvyklá. Nádherně romantické, nesmělé, úžasné. A vtipné - bože, já se tak nasmála! A byl to tak inteligentní a krásný humor, můj šálek čaje. Nádhera.
A kamera! Normálně kameru tak neřeším, ale jak tohle bylo natočené - toho jsem si všimla i já! Nádherné záběry, úchvatné, dokonalé, skvělé. Každá scéna, každý obraz měl své opodstatnění. Ježíšku, to bylo tak úžasné!
A hlášky, dialogy, podtón, atmosféra... Recepční v hotelu, první scéna s Mrs. Robinson, rozhovor po telefonu v hotelu, závěrečné scény,... Co to povídám - každá scéna byla dokonalá!
Ó můj bože, co bych k tomu ještě měla říct. Zkrátka nejlepší film, co jsem viděla od zhlédnutí Moulin Rouge.  To bylo dokonalé ve všech směrech.
Objednala jsem si DVD. Okamžitě po zhlédnutí. Miluji ten film. A nemůžu se dočkat, až ho znovu uvidím... 6/5
EDIT: Od prvního zhlédnutí filmu jsem jej viděla během měsíce ještě dvakrát.

Beze mě: Šest tváří Boba Dylana (Todd Haynes, 2007)
Podobný film jsem v životě neviděla a dost mě překvapil. Jedná se o životopisný snímek, který zachycuje vzestupy, pády a celkově život Boba Dylana. Kvůli tomu mě film i trochu zmátl, protože jsem měla zato, že Bob Dylan ještě žije, a domnívala jsem se, že se podobné snímky nahrávají až po smrti dotyčného. Ale ne, Bob Dylan opravdu žije a podobné snímky se nahrávají i za života dotyčného. Každý den se učím něco nového. Nicméně to byla fakt pecka, úžasný film a zajímavě zpracovaný životopis. Boba Dylana uvidíte v podání hned šesti herců, a to opravdových hvězd jako jsou například Richard Gere, Christian Bale, Heath Ledger nebo Cate Blanchett, která mě tím úplně dostala. Opravdu úžasný výkon, začínám ji mít s každým filmem radši a radši. Kromě toho je film doplněn i úžasnými předělávkami Dylanových písniček (originál je ale originál, že?). 4/5

Papírová města (Jake Schreier, 2015)
O Papírových městech jsem se už dostatečně rozpovídala v recenzi, kterou si můžete přečíst. Je tam toho dost, ale přísahám, že tam není žádný spoiler. Ve zkratce můžu říct, že jsem s filmem byla moc spokojená. Je to příjemný film, který mi možná úplně nevytřel zrak, ale moc jsem si ho užila a ráda se k němu ještě vrátím. 4/5


Fargo (Joel Coen, Ethan Coen, 1996)
Tento film bych si sama asi nepustila, kdybychom ho doma náhodou nezapnuli, když zrovna běžel v televizi. Nejspíš by mě jen tak nezaujal a navíc si sama moc často thrillery nepouštím, ale kdybych si ho nepustila, udělala bych obrovskou chybu! Bratři Coenové jsou určitým kultem mezi filmovými fanoušky, ale já, ostuda, jsem ještě od nich nikdy nic neviděla - a přitom tolik z jejich filmů už chci zkouknout takovou dobu! Začala jsem tedy Fargem a byla jsem zděšená a nadšená. Tento film získal Oscara za scénář a naprosto rozumím proč. Ten příběh je prostě skvělý. Zároveň mě však podobné příběhy strašně stresují, protože můžu jen přihlížet tomu, jak se všechno pomalu kazí a zamotává, a přitom by stačila maličkost, aby se už nic dalšího nestalo. Je to film se zajímavou atmosférou, zcela odlišně natočený, než jsem zvyklá, ale fakt se mi to líbilo. Navíc to má moc příjemný soundtrack. 4/5

V hlavě (Pete Docter, Ronaldo Del Carmen, 2015)
Miluji pixarovky a málokdy mě která zklame. V hlavě byl proto pro mě jeden z nejočekávanějších filmů roku. Když jsem zrovna byla v Praze a chtěla navštívit Lucernu, vybrala jsem si právě tento film - navíc byl v originále s titulky, což jsem u animáku u nás zatím nezažila, takže jsem měla motivaci trojnásobnou. A zklamaná jsem rozhodně nebyla, naopak jsem odcházela naprosto nadšená. Tenhle film má totiž všechno - rozesmál mě od plných plic a několikrát mě rozbrečel (asi jsem divná, ale aspoň třikrát jsem si poplakala). Bylo to barevné a šílené a neuvěřitelně vtipné. Bylo to originální, kreativní a zajímavé. Líbilo se mi, jaký scénář tvůrci připravili - naprosto dokonalý příběh, který se odehrává uvnitř, a příběh, který je viditelný navenek. Vše do sebe zapadalo, vše dávalo smysl - až neuvěřitelný smysl! Proto začínám mít pocit, že to tak v naší hlavě skutečně funguje. Film se tváří, že je pro děti, ale podle mě si v něm mnohem více najdou dospělí. Pro děti to bude barevná podívaná, ale dospělí v tom dle mého názoru najdou to pravé kouzlo. Bylo tam dost vtipů zaměřených na dospělé, ale mě především to zasáhlo velmi osobně, protože jsem cítila spoustu věcí jako Riley, v hodně věcech jsem se našla a získala pocit, že nejsem jediná, kdo kdy zrovna toto cítil. Připomnělo mi to hodně mé dětství a dobu, když mi také bylo jedenáct - a často i to, jak se cítím teď. Bylo to moderní, ale tak krásně milé a s tak úžasnou myšlenkou. Na to, že jde o animovaný film pro děti, mi to přišlo až neuvěřitelně komplexní. Fakt jsem z toho totálně nadšená. A velkou radost mi udělal i kraťas, který filmu předcházel. Navíc malý sál v Lucerně je nádherný a fakt palce nahoru za to, že to bylo v originále. Pro mě úplně nová a velmi pozitivní zkušenost po všech směrech! Děkuji za to. 5/5

Hon (Thomas Vinterberg, 2012)
Tento snímek mi byl už před nějakou dobou doporučen mým učitelem, protože jsme si častokrát místo hraní na keyboard povídali o filmech. Na podobná dramata se ale musím dlouho psychicky odhodlávat, proto mi trvalo dva roky, než jsem se k tomu dostala. Ale na tohle jsem se připravovala oprávněně. Toto dánské drama je to, co definuje svůj žánr. Drama od sklepa až na půdu. Emocionálně mě to vyždímalo. Nejdřív mi bylo špatně psychicky, až se to převrhlo ve fyzické problémy. Zajímavé je, že to není až tak syrově podané, jak je u severských filmů běžné, ale i tak to na mě fakt zapůsobilo. Nedivím se proto, že se film proslavil i v zahraničí. Je osobitý a zvláštní, úplně jiný než americké filmy, ale přesto je přístupný pro většinové publikum, protože je jasný a pochopitelný. Přesto v sobě nese něco opravdu drsného a hlubokého. Samotnou podstatu člověka a pravdy. Postavy jsou fakt působivě vykreslené a herci výborně zahrané. Naprosto famózní filmová záležitost, která mě nenechala chladnou. Mads Mikkelsen tomu hodně přidává. 5/5



Kdybych neviděla svého nového oblíbence, měla bych co dělat, abych vybrala jeden jediný film, co bych vám doporučila. Ale Absolvent to u mě prostě vyhrál.

2 komentáře:

  1. Absolventa si budu muset pustit! :)

    Jinak já zase miluju Hon. To je tak geniální dusivé, prostě...páni! A Mads Mikkelsen to podle mě zahrál perfektně. A strašně mě zaujala absence hudby, celý příběh pak působí tak nějak surověji. Prostě....až se vrátím z práce, nejspíš si to pustím znovu :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Doufám, že se ti bude Absolvent líbit! Snad jsem ho příliš nevychválila, abys neměla moc velká očekávání :). Hon je skvělý film, ale než si ho pustím znovu, tak to bude chvíli trvat, na to musím najít odvahu :D.

      Vymazat

Jsem moc vděčná za každý komentář. Děkuji.