neděle 6. září 2015

Wrap Up a TBR | SRPEN 2015

Prázdniny se na mé četbě podepsaly. Četla jsem více, chtělo se mi číst více, a proto jsem toho nakonec přečetla dost, ačkoli jsem na to měla pouze první dva týdny v srpnu. A přestože jsem je strávila v práci, i tak se mi podařilo přečíst 8 knih! S recenzemi je to momentálně horší, zkrátka jsem ztratila potřebu je psát, ale ona se časem určitě zase vynoří nějaká kniha, o které toho budu mít hodně co říct.


Přečtené knihy


Šarlatové písmeno
Když jsem si tuto knihu v Levných knihách kupovala, bylo to z důvodu, protože jsem o ní slyšela v každém druhém americkém filmu ze školního prostředí. Dlouho jsem se k ní nedostávala a nakonec jsme se o ní zmínili ve škole a učitelka nám ji doporučovala jako velmi příjemné čtení. Já můžu potvrdit, že se kniha četla dobře, nebylo to nijak náročné se jí prokousat. Ale na druhou stranu mě její příběh dvakrát neoslovil. Mohl to být velmi silný romantický příběh, který by mě vzal za srdce, ale autor jej podával tak neosobně, že jsem neměla šanci mu propadnout. Neříkám, že to podal špatně, ale přišlo mi, jako by se hlavní hrdince trochu vysmíval, jako by se celému příběhu vysmíval. Proto se pro mě kniha stala pouhým vyprávěním, rozhodně ne něčím, nad čím bych dlouze přemýšlela a nemohla to pustit z hlavy. Škoda. 2/5

Smečka rváčů
Jakmile jsem pokračování Roků pod psa spatřila v knihovně, neotálela jsem dlouho a vzala si ho domů. Jde o stejně drobnou knížku jako první díl, ale pro mě v ní bylo o něco více. Zatímco první díl byl jen změtí drobných událostí ze života dvou bratrů, zde se odehrával skutečný příběh. Stále sice nemůžeme hovořit o klasickém příběhu jako v ostatních románech, ve skutečnosti šlo stále o změť myšlenek a drobných poznatků z Wolfeovic života, ale mělo to ústřední linii, kolem které se vše točilo. Navíc to v sobě neslo i báječnou myšlenku, kterou Markus Zusak nádherně vykreslil. Určitě se těším na závěrečný díl a poté se vrhnu na Posla a konečně i na Zlodějku knih! 3,5/5

Francouzské pohádky / Les contes français
Tuto knihu mám doma už pár let a několikrát jsem ji zkoušela číst. Pokaždé jsem ji ale zavřela na první či druhé stránce, protože jsem tomu nerozuměla. Tentokrát jsem si však byla celkem jistá po kurzu francouzštiny, který jsem absolvovala, a nejspíš toto sebevědomí mi pomohlo se knihou prokousat. Dvojjazyčné vydání je skvělé, pokud vás nesvede k tomu, abyste příběh přečetli v češtině. Pro mě je to úžasné, protože většině textu rozumím, ale jakmile narazím na neznámé slovíčko nebo úplně nepochopím danou větu, stačí mi se mrknout vedle a pokračovat ve čtení než zbytečně strávit několik minut hledáním jediného slova ve slovníku. Pohádky Charlese Parraulta jsou klasické pohádky, které všichni známe - Červená Karkulka, Šípková Růženka, Paleček, Kocour v botách -, a poté i pár pohádek, o kterých jsem slyšela poprvé. Překvapilo mě však, jak byly vyprávěny. Červená Karkulka končila zajímavě a díky tomu jsem si ji poprvé v životě oblíbila, Kocour v botách mě naopak doháněl k šílenství a já tu pohádku přestala mít ráda. Něco bylo kouzelné, něco až neuvěřitelné drastické a krvavé a celkově mi to dalo jiný pohled na pohádky, které mi byly odmalička vyprávěny. Určitě zajímavé. 3/5

Vlčice a dívka
Tato kniha není technicky vzato moje. Podepsal si ji můj bratr poté, co mu ji naši koupili v době jejího vydání. Pochybuji však, že ji někdy četl. Vzala jsem si ji k sobě, protože jsem si ji vždycky chtěla přečíst, ale i poté jsem se ke knize dlouho nedostávala. V srpnu konečně přišel její čas a já jsem za to moc ráda. Bylo to velmi příjemné čtení. Protože fantasy nečtu moc často, každý drobný výlet do jiných světů je pro mě něco jako dovolená. I když se mi to líbilo moc, myslím, že by to obecně patřilo k průměrnějším fantasy, ale jak říkám - bylo to milé čtení. Ačkoli bych chtěla v sérii pokračovat, přede mnou je tolik jiných knih, ke kterým se už věčnost chci dostat, že nejspíš tato série upadne v zapomnění. Je to škoda, ale zrovna toto vidím docela realisticky. 3/5


Harry Potter a Tajemná komnata
Po tom, co jsem si dokoupila chybějící díly této série domů, jsem se nemohla dočkat, až budu pokračovat v jejím re-readingu. A co vám budu povídat - cítila jsem se jako doma. Tajemná komnata obsahuje několik mých oblíbených scén, zážitků a je pro mě stejně dobrá jako zbytek série, ačkoli spousta lidí o tomto dílu prohlašuje, že je jejich nejméně oblíbený. Pro mě však tento díl nabírá grády, více se vykreslují jednotlivé postavy, začíná to být vtipnější, napínavější, magičtější a zajímavější. Nemůžu se dočkat, až se pustím do Vězně z Azkabanu! 6/5

The Carnivorous Carnival
Chtěla jsem se posunout v této sérii, posunula jsem se. Ani tento díl mě nezklamal, dostala jsem v něm vše, co jsem požadovala, vše, na co jsem byla zvyklá. Opět několik zajímavých (ačkoli do extrému vyhnaných) pohledů na člověka, lidi a lidskost. Opět jsem z toho byla frustrovaná a fakt mě deprimovalo, že jsem doposud nedostala žádné odpovědi na asi milion svých otázek. Ačkoli tento díl považuji za jeden ze slabších (zkrátka proto, že se tam toho tolik nestalo), i tak mě neuvěřitelně pobavil a nemůžu o něm mluvit jinak než jako o skvělém čtení. 4/5

Strašidlo cantervillské
Tohle byla velmi milá jednohubka, kterou jsem zabila svou polední siestu. Lehce strašidelný, ale převážně vtipný příběh z pera Oscara Wildea mi ukrátil dlouhou chvíli a vykouzlil mi úsměv na tváři. Přišlo mi to veselé, hravé a natolik optimistické, že jsem nechtěla věřit, že to napsal stejný muž jako Obraz Doriana Graye. Ale o to víc se těším na další Wildeovu tvorbu, protože věřím, že mě ještě má čím překvapit! 3/5

Spánek
Haruki Murakami je autorem tlustých knih, naštěstí jsem však v knihovně narazila i na jeho povídku, když jsem dostala neutěšitelnou chuť si od něj opět něco přečíst. Zatím od něj zkouším pokaždé něco jiného a doposud jsem nezískala komplexní představu, co je to vlastně za autora. Četla jsem jeho memoáry, společenský román a nakonec tedy i tuto povídku s prvky magického realismu. A ta si mě získala na těch pár okamžiků, než jsem ji přečetla. Ilustrace jí dodávají něco navíc, ale i sama o sobě je velmi zajímavým a podmanivým příběhem, který ačkoli je vyprávěn poněkud stroze, mě udržel při pozornosti a bdělosti až do konce, což jsem chápala jako jeho nejvyšší cíl. Nechtěla jsem dát knihu z ruky, než ji dočtu, ale jakmile jsem ji dočetla, kouzlo ze mě opadlo. Nevím přesně, co mi tato kniha dala, ani o ní doteď nijak nepřemýšlím, ale když jsem ji četla, působila na mě velmi zvláštně. Velmi zajímavá jednohubka. A já už teď vím, že až budu příště v knihovně, opět se do Murakamiho přihrádky budu muset podívat. 3/5


Rozečtené knihy


Hvězdný prach
Neil Gaiman patří k mým oblíbeným autorům. Mám ale tu smůlu, že pokaždé vidím nejdříve filmovou adaptaci jeho knihy a až pak se dostanu ke knize. Když jsem viděla Koralínu, ještě jsem neměla nejmenší tušení, že dříve byla kniha a že existuje nějaký Gaiman. A na Hvězdný prach jsem viděla doporučení u nějakého knižního blogera na Facebooku, když jej měli dávat v televizi. Mohlo mi dojít, že je to podle knihy, ale nedošlo, tak jsem se na film podívala nevědomky. I to mě však neodradí si knihu přečíst, u Koralíny pak ale byla smůla, že už na mě kniha tak nezapůsobila. Hvězdný prach mě ale baví moc, je to pohádkový příběh s drsnějšími částmi a dnes už ho pravděpodobně i dočtu. Neila Gaimana vám ale opravdu doporučuji.


TBR

Zázračný Josef neboli Život je dobrodružství
Chci si přečíst Egypťana Sinuheta, protože evidentně tato kniha měla značný vliv na dva důležité lidi v mém okolí. A jak postupem času zjišťuji, tak i na mnohem více lidí. Jeden z těch důležitých lidí mi však doporučil, ať si předtím přečtu Zázračného Josefa. Nevím proč, ale možná je to průprava na to, abych si zvykla na Waltari styl psaní, než se pustím do jeho veledíla? Je mi to jedno, protože i tato kniha vypadá zajímavě.

Lolita
Jedna z knih, co jsem nečetla a co mě neuvěřitelným způsobem láká. Asi je to tím, co o ní ostatní říkají, asi je to tou kontroverzí a tématem, zkrátka zakázané ovoce, kterému nedokážu odolat. Pořádně nevím, co od toho čekat, ale jsem napnutá jak kšandy.

Na západní frontě klid
Mám jiné vydání, než je na obrázku, ale to nevadí. Každopádně tato kniha je jednou z těch, za které se opravdu stydím, že jsem je ještě nečetla. Znám pár úryvků, které jsem měli v čítance, ale ty mě popravdě nikdy nenavnadily k tomu si přečíst celou knihu. Pak jsem ale začala číst takové názory, jako že je to jediná kniha z povinné četby, která se lidem opravdu líbila, která je opravdu bavila, že je to jejich oblíbená klasika nebo kniha vůbec... A tak mě to začalo zajímat.

O myších a lidech, Plameny zářivé
O myších a lidech si chci přečíst už také dlouhou dobu a v knihovně se konečně uvolnilo jedno vydání. Společně s ním je v něm ještě novela Plameny zářivé, které si nejspíš také přečtu, i kdyby se mi O myších a lidech nelíbilo. Podle reakcí ostatních čtenářů ale usuzuji, že se mi to bude líbit. Hodně líbit.

Co jste v srpnu přečetli vy?

5 komentářů:

  1. Já přečetla pouze tři knihy: Dceru sněhu, Dítě číslo 44 a Dovolenkáře. Všechny tři se mi líbili a určitě si je znovu přečtu. V srpnu jsem ještě rozečetla Trhni si! tuto knihu jsem včera dočetla a také se mi moc líbila. A v září bych chtěla přečíst alespoň čtyři knihy. :)
    Blog:Reading With Lucy

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsou velmi zajímavé knihy, ráda bych si přečetla Dceru sněhu a Dítě číslo 44. :)

      Vymazat
  2. Mně se v srpnu vážně dařilo, přečetla jsem dvanáct knížek a některé z nich byly k tomu ještě vážně tlusté. Září vidím naprosto opačně. Zatím jsem mám za sebou jen The ocean at the and of the lane, což ale nemůžu počítat vzhledem k tomu, že jsem velkou část přečetla už v srpnu. Dál jsem se zvládla dostat k padesáté stránce Prince dvojí krve (čtu znovu celou sérii, abych si trochu připomněla příběh, než se pustím do originálu). Jinak, děkuji za článek. Co nejrychleji se vrhni na Posla a Zlodějku knih. Obě dvě knížky patří mezi mé nejoblíbenější. Myslím, že se ti budou líbit.

    Tajemná komnata se mi dlouhé roky líbila nejvíc z celého Harryho Pottera. Je to nejzničenější knížka, kterou mám doma, protože jsem ji četla tolikrát, že už se pomalu rozpadá. Zrovna čekám, až mi z bookdepository přijde v angličtině v tom nádherném novém vydání, abych si ji mohla přečíst znovu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Páni, dvanáct! O prázdninách se krásně dohánějí knižní resty :).
      Já závidím všem, co četli Harryho Pottera už tolikrát, tak trochu mě štve, že jsem se ke knihám dostala tak pozdě, ale lepší pozdě než vůbec. :) Ať se knížky v originále čtou dobře! :)

      Vymazat
    2. Posla zlodějku knih taky doporučuji:)jsou skvělé

      Vymazat

Jsem moc vděčná za každý komentář. Děkuji.