pátek 5. února 2016

Wrap Up a TBR | LEDEN 2016

Leden byl velmi hektických měsícem, a i když jsem svůj volný čas věnovala spíše filmům, našla jsem si chvilku i na pár knih. Celkem jsem přečetla 4 kousky, s čímž jsem více než spokojená. Vůbec jsem se ale nedržela svého původního TBR, které jsem nakonec nepřečtené vrátila do knihovny, a začala jsem se věnovat jiným knihám.


Přečtené knihy
6454644649519913569565

Harry Potter a Fénixův řád
Jsem moc ráda, že držím poslední tři roky tradici a Harry Potter mi dělá společnost nejenom na Vánoce, ale vždy to je i poslední kniha roku nebo první kniha nového roku. Fénixův řád obecně prohlašuji za svůj nejoblíbenější díl. Nedokážu si mezi nimi vybrat, všechny mi přijdou stejně skvělé, každý trochu jiným způsobem, ale tento díl mám nejradši proto, že je tak dlouhý. Je pravda, že příběhově nepatří mezi ty nejzajímavější, ale díky tomu více poznáváme jednotlivé postavy, prohlubují se vztahy a celý kouzelnický svět se rozrůstá. Je čas na maličkosti, detaily tohoto nádherného, magického světa a kromě toho to začíná být opravdu hrůzné a napínavé. Mimo to si to ale drží všechny ostatní kvality jako vtip a hravost. Moc se mi líbí, jak se zde vyvíjí Harry a že je nám ukázán v trochu jiném světle. Poznáváme jeho temnější stránky, to, že to je obyčejný kluk, který se cítí uražený, občas si o sobě moc myslí, dělá hloupé, zbrklé i špatně promyšlené chyby a sám není perfektní. Občas vám skoro i může lézt na nervy, ale to všechno myslím v dobrém, protože Rowlingová ho opravdu vykreslila parádně a realisticky. Nakonec ještě musím opět zmínit to, že miluji, když ve mně knihy vyvolávají emoce, obzvlášť pláč. Normálně u Harryho pokaždé brečím na konci, protože jsem smutná, že to končí, a také z jiných, nostalgických důvodů. Jenže tady mě pokaždé dostane kapitola o Nemocnici sv. Munga. Tam brečím jako želva a vždy musím po této kapitole na chvíli přestat číst. 6/5

99 klasických filmů pro lidi v kalupu
Tahle kniha je dle mého názoru naprosto zbytečná. Představí vám 99 filmů v krátkých komiksech o 4 okénkách, ve kterých vám shrnou jejich děj. Mělo by to být přesné, výstižné, vtipné a originální. Jenže mně to přišlo trapné. Jednak to nebylo vtipné, alespoň já jsem se u toho nebavila, a jednak mi i přišlo, že vůbec nevystihli podstatu nebo příběh jednotlivých filmů. Občas jsem cítila, jak se moc urputně snaží o to, aby to bylo vtipné nebo úderné, ale vůbec se jim to nepovedlo. Dávám 1/5 za to, že mi přijde úplně zbytečné na tohle kácet stromy, když si mnohem více a mnohem lepších stripů můžete najít na internetu.

Barva kouzel
S touto knihou jsem se prala fakt dlouho, ale jsem ráda, že jsem ji už konečně dočetla. Líbilo se mi, jak to bylo napsané. Terry Pratchett si umí výborně hrát se slovy, skládá je za sebe do vět, které mě občas opravdu rozesmály nebo mě donutily se zamyslet nad absurditou určitého problému. Jinak mě to ale moc nebavilo po příběhové stránce. Přišlo mi to sice zajímavé, Zeměplocha je fascinující, ale i tak jsem se nějak nedonutila tomu věnovat přílišnou pozornost. Moc mě to zkrátka nebavilo. Hodně lidí ale tvrdí, že první díl je nic moc, proto jsem zvědavá na další díly už jen proto, jak moc se mi líbil autorův styl. Třeba jeho příběhům ještě přijdu na chuť. 3/5

Tajné životy slavných filmařů
Mám teď doma hodně knih o filmech, ale nejdřív jsem sáhla po těch jednodušších, které by měly spíše pobavit. S 99 klasickými filmy jsem šlápla vedle, ale tohle bylo celkem fajn. Docela jsem se pobavila, ale překvapilo mě, že jsem se i něco užitečného dozvěděla. Doteď nevím, jestli můžu všemu věřit, jestli si to autor přeci jenom nevycucal z prstu, ale určitě to byl zajímavý náhled do života slavných režisérů. Jen si teď tak nejsem jistá, co si o nich vlastně myslím, když byl každý z nich buďto úchyl, rasista nebo aspoň narkoman... 3/5


Rozečtené knihy

Dějiny filmu
Zhruba od 18. ledna mi dělá společnost tato kniha každý den. Je obrovská, ale k vlastnímu překvapení se v ní postupně posouvám. Jsem na straně 310 z nějakých 800 stran a je velmi příjemný pocit vidět záložku už téměř v polovině. Tohle je bible filmových studentů a je opravdu nabitá informacemi. Kromě toho je však opravdu zajímavá a čtivá, ale nedokážu si představit, že by to četl někdo, kdo se o film nezajímá. Na to je až příliš podrobná. Nicméně pokud tíhnete ke studiu filmu, tohle je povinná četba na všech školách. Ale pokud to chcete studovat, nejspíš to už dávno víte. To jen já byla zase pozadu...

Rozmarná léta českého filmu
Začínám se vzdělávat i v našich filmech a se čtením této knihy zjišťuji, jak obrovské mezery vlastně mám. Věděla jsem o nich, ale nabývají monstrózních rozměrů. I tak mě ale tato kniha baví a určitě bych ji doporučila i těm, co se o film nezajímají tak moc. Pokud vás baví české filmy a nevadilo by vám si o nich i něco přečíst, zkuste tuto knihu. Je tenká, plná fotek a informací, ale i přesto se hezky čte.


TBR

Ranhojič
Filmové zpracování této knihy bylo mým tipem měsíce v prosincovém Zkouknuto, a protože mě film tak uchvátil, chtěla bych si přečíst i knihu. Nejspíš se do ní pustím hned po dočtení Rozmarných let českého filmu, protože už si ji někdo v knihovně zase rezervoval, takže ji musím co nejdříve vrátit. Moc se na ni ale těším.

Filmový génius Woody Allen
Toto je poměrně novinka, pokud se nemýlím, a v knihovně jsem na ni narazila náhodou. To už jsem si s sebou brala dvě knihy o Allenovi, tak jsem si k tomu přibrala i tuto třetí. Budu ji z nich číst asi nejdříve, protože mě láká svou barevností, designem a tím, že je z nich nejaktuálnější, proto se tam něco dozvím i o jeho nejnovějších filmech. 

Démanty všednosti
Tato kniha určitě také není směřována většinovému publiku, vypráví o českém a slovenském filmu 60. let, takže je to dost uzavřená kapitola. A já to čtu samozřejmě kvůli vysoké, na kterou se moc chci dostat, proto se snažím co nejvíce připravovat. Mám z této knihy ale trochu strach. Nevypadá moc baculatě, ale má skoro 400 stran nabitých textem s málo fotkami. A toho textu je na jedné straně opravdu hodně. Ale protože jsem v lednu viděla dva české filmy z 60. let a opravdu moc se mi líbily, myslím, že mě to bude nakonec bavit.


Woody Allen: Hovory o filmu
Allenovy filmy mám moc ráda, ale stále jsem jich viděla jenom pár. Hodně mě ale baví i jako člověk a spisovatel, proto se o něm ráda dozvím něco nového. Snad se ale ty informace nebudou opakovat, když chci o něm číst ještě další dvě knihy. Tahle kniha vypadá ale také hodně zajímavě. Je nádherně graficky zpracovaná, už jen předsádka je originálně udělaná. Moc pěkná kniha. Snad taková bude i uvnitř.

La Guerre des Boutons
Do Knoflíkové války jsem se ještě nepustila pořádně, ale četla jsem si prvních pár vět a zdá se mi to hodně lehké. Nebo jsem se možná ve francouzštině zlepšila, nevím. Ale už jen podle těch pár vět vám tuto knihu chci doporučit, pokud se učíte francouzsky. Text je na úrovni A2, což by mělo být k přečtení už i pro mírně pokročilé. Až ji ale přečtu, tak vám dám vědět víc.

S jakou knihou čas trávíte vy?

3 komentáře:

  1. Od Prachetta si už taky musím něco přečíst :).

    OdpovědětVymazat
  2. Za leden mě nejpříjemněji překvapila kniha Marťan (i film byl skvělý) a pak Neopouštěj mě od K. Ishigura, má hodně zajímavý námět. Teď se podobně jako ty snažím trávit čas s knihami k přijímačkám, u mě je jejich hlavní zaměření historické (a trochu se stydím, když srovnám svůj pomalý postup se tvými úctyhodnými bichlemi :D). Ve francouzštině chci číst taky, ovládám ji celkem plynně, ale nic není zadarmo a nechci to zas zapomenout. Hodně štěstí na vysněnou školu :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Neopouštěj mě bych si moc chtěla přečíst, i když už znám tu pointu z filmového zpracování. Se mnou se moc nepoměřuj. :D Já jsem teď dost namotivovaná, ale přijímačky mám až za rok, takže já do té doby s tím nadšením ještě trochu vychladnu a takové bichle už také číst asi nebudu. :D Ale moc díky :) Ať se daří i tobě!

      Vymazat

Jsem moc vděčná za každý komentář. Děkuji.