čtvrtek 4. února 2016

Zkouknuto | LEDEN 2016

Tenhle měsíc byl filmově naprosto parádní a troufnu si říci bezkonkurenční. Ale jsem si jistá, že každý měsíc už teď bude jen lepší a lepší. Situace se trochu změnila. Nebo ne změnila, ale nabrala obrátky. Byla jsem se podívat v Olomouci na dnu otevřených dveří na sídlo oboru Filmová věda. Šla jsem tam jen proto, že jsem ještě měla čas, protože už jsem stejně byla rozhodnutá jinak. Ale po tom, co jsem to tam viděla, jsem se naprosto zamilovala a věděla jsem, že to je přesně ten obor, který chci studovat. To člověka nakopne, aby začal koukat na filmy ještě dřív než kdy předtím. A trochu na ně nahlížet i kritičtějším očkem... Nicméně i tak si spousta kousků odnesla pět hvězd. Ale to proto, že jsem si vybírala hodně kultovní filmy, u kterých mi bylo celkem jasné, že nezklamou. Ale i tak se mezi nimi našly takové, které bohužel zklamaly.


Fair Play (Andrea Sedláčková, 2014)
Velmi mě potěšilo, když tento film dávali v televizi, protože už jsem ho dlouho chtěla vidět. Především kvůli tolika pozitivním recenzím. A dostál jim, alespoň v mých očích. Fair Play je velmi zajímavý film tématem i tím, jak je natočený. Překvapilo mě, jako moc syrový snímek to byl, ale právě ta syrovost se mi líbila. Judit Bárdos mě velmi mile překvapila jako hlavní hrdinka a celkově to zkrátka byl moc pěkný film, který mě bavil i naplnil po umělecké stránce. Nesebralo mi to sice vítr z plachet, ale bylo to velmi příjemné. Pokaždé jsem ráda, když narazím na dobrý český film. Tenhle mezi ně určitě patří. 4/5

Sherlock: Přízračná nevěsta (Douglas MacKinnon, 2016)
Všichni fanoušci šíleli hned na začátku roku a já taktéž. Byla jsem nadšená, že ČT vpustí Sherlocka k nám na obrazovky tak brzy, ale štvalo mě, že s dabingem. Proto jsem si film sehnala v originále. Špatně se mi ale uložil, proto jsem ho i tak dokoukávala v televizi a řeknu vám - zvyknout si na Dyka se Švehlíkem bylo dost těžké. Nicméně to mi nepokazilo závěrečný dojem z filmu, který byl sice mírně zmatený, ale nadšený. Četla jsem různé recenze, které si stěžovaly na skoky z minulosti do budoucnosti, ale já jsem asi ovlivněná Doctorem Who, protože mi to absolutně nevadilo (naopak jsem z toho byla nadšená). Trochu jsem ale byla rozpačitá z toho, proč tedy autoři tvrdili, že tento díl nebude mít nic společného s těmi předchozími? Musím sice také uznat, že zápletka v minulosti byla sice trochu průhlednější než jindy, ale mám dojem, že to bylo naschvál, protože se vám měl mozek zavařit z něčeho úplně jiného. Pocity? Chvilkami jsem se i lehce bála, mozkové závity běžely na plné obrátky, smála jsem se, takže za mě totální spokojenost. 5/5

Jeden musí z kola ven (Tomas Alfredson, 2011)
Na tento film jsem měla zálusk už delší dobu, a to především kvůli hereckému obsazení, které je prostě špičkové a samozřejmě britské. I tak jsem opět došla k závěru, že špiónské filmy nejsou nic pro mě. Tento film byl pro mě po příběhové stránce naprosto nezajímavý, až nudný a ani jsem to pořádně nepochopila. Nicméně musím pochválit jiné stránky filmu, které mě opravdu dostaly. Herci byli prvotřídní, ale to se dalo předpokládat. Avšak způsob, jakým to bylo natočeno, z toho filmu dělal až umělecký špionážní thriller. Atmosféra, kterou režisér vykreslil, byla opravdu působivá a spolu s herci byli tím jediným, co mi bránilo jít spát. Záběry, které se topí ve tmě, hra s minimem světla byla opravdu nádherná, až jsem se chvíli přistihovala, že nesleduji příběh, ale to, jak jsou ty záběry nádherné. Tento film určitě doporučuji fanouškům žánru, kteří by však chtěli zkusit něco z trochu jiného soudku. Pro všechny ostatní by to ale nejspíš byla nuda. 3/5

Gravitace (Alfonso Cuarón, 2013)
Na začátku měsíce jsem hodně sjížděla filmy v televizi, protože jsem se nemohla nabažit tak pestrého programu, který se během roku tolik nevidí. Nicméně tohle by byl maximální zážitek pouze v kině a v originálním znění. I bez toho se mi film ale líbil hodně. Zbytek rodiny brbral, že se tam nic nedělo, ale já jsem na tom mohla oči nechat. Opravdu prvotřídní záběry i počítačové efekty, vrchol podobného umění. Příběh je opravdu jednoduchý, ale i tak mě dokázal udržet při pozornosti. Bavilo mě to, napínalo mě to, a i když pro mě Sandra Bullock ničím zvlášť nevyzařovala, bylo příjemné trávit ten čas s ní. Bylo to opravdu nádherné a hrozně mě mrzí, že jsem na to tehdy nešla do kina. 4,5/5

Prci, prci, prcičky: Nahá míle (Joe Nussbaum, 2006)
A pak nastoupila ta pochybná televizní zábava, když toto bylo jediné, co dávali, a my se sourozenci ještě nechtěli jít spát. Já mám originální sérii Prciček celkem ráda, jsou to průměrné komedie, ale pobaví. Tyhle přídavné díly jsou ale totálně mimo. Pro mě je toto naprosto nízká zábava, která ani není zábavou. Příběh je sbírkou těch největších klišé podaných buďto neskutečně přeslazeně (jako na konci), nebo obalených ve sprostém, nevtipném hávu (jako v průběhu). Já se u tohoto bavím jedině tím, jak je to špatné. I když tady mi přišlo, že to někde už přehnali. Nebylo to vtipné ani originální, uráželo mě to a víc už to nechci ani vidět. Ještě, že jsem v půlce usnula a probudila se na klišoidní konec. Během té doby blaženého spánku jsem opravdu o nic nepřišla. 1/5

Harry Potter a Fénixův řád (David Yates, 2007)
Nedávno jsem dočetla Fénixův řád, ale neplánovala jsem, že se podívám na film. Ale pak zemřel Alan Rickman, budiž mu země lehká, a já jsem si z nostalgie potřebovala pustit nějaký jeho film. Sáhla jsem po osvědčené klasice, i když bych ho ráda viděla i v jiných rolích. Pro mě mají tyto filmy neskutečný význam, jsou mým dětstvím, mým dospíváním, proto je budu vždycky milovat, i kdyby byly sebešpatnější. A oni jsou horší než knihy a vidím to v nich víc a víc. Nicméně musím uznat, že filmový konec tohoto dílu mi přijde i lepší než ten v knize. Ve filmu je takový epičtější a dobře vyznívá. Celkově se film ale knize nemůže rovnat, už jen při srovnání rozsahu předlohy a délky filmu. Musím říct, že jeho první polovina mi přišla slabší, druhá polovina už ovšem jela na hodně dobré vlně. Nu dobrá, konec kritického pohledu (stejně mi to nejde...), já tenhle film miluji, takže se musíte smířit, že i přes jeho očividné chyby pro mě bude vždy pětihvězdičkový. To by bylo jako hodnotit vaši mamku - víte, že není perfektní a některé její rysy vás fakt štvou, ale nemůžete ji přece nemilovat, když ji máte rádi z celého srdce. 5/5

Lída Baarová (Filip Renč, 2016) - recenze
Všeobecné obrovské zklamání. I pro mě. Vypsala jsem se v recenzi, kterou si můžete přečíst, ale můj názor je hodně podobný těm ostatním. Je to promarněný potenciál, co přímo zpackaný potenciál. Laciné záběry, přehnaná hudba, nepřesvědčivé výkony, místy velmi směšný film. Avšak na rozdíl od těchto recenzí sama přiznávám, že i přesto mě film bavil. Ano, skřípala jsem zuby, obracela oči sloup a nevhodně se smála směšným scénám, které měly působit vážně, ale i tak musím říct, že mě ten příběh fascinoval natolik, že jsem dokázala leckteré věci překousnout jen proto, aby mi zůstal aspoň průměrný zážitek. A ten mám. Všem nenáročným divákům se podle mě ale tento film bude velmi líbit, protože působí velkolepě, i když takový není. Pokud ale do toho moc nerýpete, nejspíš na to nepřijdete. 3/5

Avengers: Age of Ultron (Joss Whedon, 2015)
Můj brácha se zamiloval do Marvelu, až mě donutil trochu v tomto univerzu také pokročit, což jsem udělala velice ráda (i když na ty filmy koukám v totálně zpřeházeném pořadí). Na další Avengers jsem se velmi těšila, protože první díl jsem si moc užila, ale hned zpočátku tohoto filmu jsem byla trochu rozpačitá z počítačových efektů. Přišly mi až děsivě amatérské. Tedy alespoň v poměru k jiným marvelovským filmům. Až příliš jsem si byla vědoma zeleného plátna, pohyby hrdinů mi přišly nepřesvědčivé. Střední část filmu mi přišla opět v pořádku, ale na konci jsem tento pocit získala znovu. Doteď jsem z toho trochu mimo, protože si nejsem jistá, jestli nebyla chyba ve mně, protože si nejsem schopna připustit, že by ty efekty opravdu mohly být nepovedené. Když opominu však toto, byl to velmi příjemný superhrdinský film, ale mám pocit, že z toho žánru trochu rostu. Stále mě to baví, ale už mě to tak nepohlcuje. I tak však tomuto žánru zůstanu věrným divákem. Ale už asi ne tak zapáleným. 4/5

Pátý element (Luc Besson, 1997)
Nejznámější francouzský režisér, to je pro mě velká vizitka, proto jsem si musela doplnit vzdělání zhlédnutím tohoto ikonického filmu. A jsem z něj trochu na vážkách. Nemůžu říct, že by mě to nebavilo, ale asi to taky úplně nebyl můj šálek čaje. Bylo to zajímavé, vtipné, to všechno, ale vítr z plachet mi to nevzalo. Sci-fi není nic pro mě, pokud to nemá pro mě opravdu dobrý námět nebo extra zajímavé zpracování. Závěrečná myšlenka mě pohladila po duši, ale také to nebylo poprvé, co jsem se s ní ve filmu setkala. Bylo to fajn, lehčí nadprůměr, ale Luc Besson mě zase až tak moc neoslnil. 3,5/5

Requiem za sen (Darren Aronofsky, 2000)
Tento film mi dlouho ležel na poličce a já se bála na něj podívat, i když jsem ho moc chtěla vidět. Všichni mi ho vychvalovali do nebes a mluvili o tom, jak je zničil. Bála jsem se, že se mi nebude líbit jako ostatním, nebo že mě také zničí. Čekala jsem, až budu mít doma klid, abych se na něj mohla soustředit. Ten den konečně nastal a já jsem připravena tento film vychvalovat do nebes spolu s ostatními. Jak jen to je zvrhlé a podivné, já miluji filmy o drogách, drogy a narkomani mě fascinují, i když bych si já drogu sama nikdy nevzala. Jsem fascinována lidskou psychikou a o to víc, když je ovlivněna nějakou drogou. Přijde mi to zkrátka zajímavé, a když to někdo převede do dobrého filmu, je to perfektní. Tohle bylo drsné. Bylo to skvěle natočené, vcuclo mě to k sobě, neuvěřitelně mě to bavilo, mělo mě to pod palcem. Skvělé herecké výkony, výborný střih i kamera, neuvěřitelné příběhy,... Bylo to drsné, ale bylo to fakt skvělé. 5/5

Hanebný pancharti (Quentin Tarantino, 2009)
Tarantinovy filmy mám ráda, ale zatím si žádný nevysloužil plný počet hvězd. Tenhle už ano a doteď na něj myslím, protože mě fakt dostal. Tohle byl prostě nářez, totální nášup. Neuvěřitelně jsem se bavila, ať už jsem se smála nebo byla naprosto zděšena. Všichni herci podali naprosto jedinečné výkony. Christoph Waltz pro mě představuje větší zlo než Umbridgeová, zahrál to prostě perfektně, lépe to nešlo, byl DOKONALÝ. Brada Pitta jsem nikdy zvlášť nevyhledávala, ale taky jsem se díky němu chlámala smíchy. Neležet na posteli, válím se po podlaze. Líbilo se mi, jak to bylo drsné, krvavé, vtipné - neuvěřitelně vtipné. Milovala jsem, že se tam mluvilo německy, anglicky, francouzsky i italsky. To bylo velmi působivé a málokterý film se opravdu drží toho, že Němci mezi sebou prostě mluví německy. Nesmírně jsem to ocenila. Ten příběh sám je neskutečný. Alternativní historie se odteď řadí k mým oblíbeným žánrům, i kdyby tento film měl být jediným dobrým zástupcem. Já jsem si tento film tak zamilovala, že tomu ani sama nemohu uvěřit. Nemyslela jsem si, že bych kdy Tarantinovi přišla na chuť jako jeho nejzapálenější fanoušci, ale stalo se, a to jen díky tomuto filmu, který mi přišel fakt naprosto perfektní. 5/5

Absolutely Anything (Terry Jones, 2015)
Potřebovala jsem si trochu oddechnout, chtěla jsem komedii, obyčejnou komedii se špetkou romantiky. Ale chtěla jsem dobrou komedii, proto jsem si vybrala Simona Pegga ve spojením s Monty Pythony. Myslela jsem, že to je sázka na jistotu, že mě nemůžou zklamat. Ale zklamali. Tohle byla obyčejná, průměrná komedie. Nebýt pythonovských jmen v titulkách, neuvěřím, že s tím měli cokoli společného. Nebylo to moc vtipné, ani hravé, ani originální. Bylo to obyčejné. Nemastné, neslané. Neurazí, nenadchne. Bylo to fajn, ale od Simona a těch chlapíků jsem čekala fakt něco lepšího. Bohužel. 3/5

Ona (Spike Jonze, 2013)
Tento film jsem chtěla vidět už hrozně dlouho, a to jen kvůli tomu názvu a plakátu. Obojí mě tak zaujalo, že jsem ani nepotřebovala vědět, o čem to je. Věděla jsem ale, že to je film pro mě. A byl. Naprosto jsem se trefila sama sobě do v kusu. Tohle byla nádherná, prvotřídní, inteligentní, umělecká a originální romantická komedie. Bylo to moderní, ale přesto velice citlivé. Velmi nadčasové, ale takové, aby se s tím člověkem ztotožnil i dnes. Nádherné záběry, kulisy, kostýmy, všechno to bylo jako balzám pro mé oči, mocmocmoc se mi to líbilo. Hlavní zápletka byla opravdu romantická, ale nepřišla mi klišoidní. Bylo to vtipné, veselé i melancholické, dramatické i poučné. Já jsem si z tohoto filmu odnesla jenom nové myšlenky a naprosto překrásný filmový zážitek. Film přesně podle mého gusta. 5/5

Spalovač mrtvol (Juraj Herz, 1968)
Mám neskutečné mezery v českých filmech, až to je vyloženě ostudné. Ve škole probíráme českou literaturu a paní učitelka se ptá, jestli jsme viděli alespoň filmové zpracování. Ruce zvedá většina třídy. A já, nadšený filmofil a (snad) budoucí student filmové vědy, jsem neviděla Švejka? Začínám to napravovat a začala jsem se Spalovačem mrtvol, protože mě něčím zvláštním oslovil a asi jsem i chtěla něco strašidelného. Tento film byl opravdové psycho. Nenápadné, tiché, ale o to silnější. Úžasné záběry, které byly fakt skvěle sestříhané, vytvořily něco, co jsem dřív neviděla - ale věřte, že to může být kvůli těm mezerám. Film naprosto odlišný od všeho, s čím jsem doposud měla zkušenost. Bylo to opravdu působivé a já jsem od toho nemohla odtrhnout oči. Neskutečně mě to bavilo, běhal mi mráz po zádech a fakt jsem si to užila. Díky tomuto filmu se nemůžu dočkat na další české snímky. 5/5

Memento (Christopher Nolan, 2000)
Toto je podobný případ jako Requiem za sen. Memento mi bylo častokrát doporučeno, ale zároveň jsem byla upozorněna, že to je těžké a člověk se musí soustředit. Tak jsem furt čekala na den, kdy budu mít klid. A díky tomu klidu jsem dostala opravdu skvělý filmový zážitek. Nolan je mistr v oboru mindblown a mindfuck a ani tentokrát mě nezklamal. Jen nemůžu uvěřit tomu, že stále existují nové a originální náměty tohoto charakteru, které může využívat. Tento film je specifický tím, že běží pozpátku. V první scéně se dozvíte, co se stalo na konci. A na konci filmu konečně víte, jak to celé začalo. A opravdu vám to vytře zrak. Půl hvězdičky jsem sebrala za to, že to podle mě mohlo být ještě o chlup lepší. Příběh to byl bezpochyby zajímavý a originálně (a dobře) natočený, ale ještě tam mohlo být něco, co by to hodnocení zvedlo. Ale věřte, že ten styl natáčení a příběh bohatě stačí na to, aby si vás film získal. Milovala jsem tu myšlenku, že jste na tom podobně jako hrdina. Vy sice "vidíte" do budoucnosti, ale stejně jako on nevíte, co se stalo před přítomným okamžikem. I vám chybí paměť. A to je sakra hustý. 4,5/5

Píseň moře (Tomm Moore, 2014)
Tohle jsem chtěla vidět od minulých Oscarů. Tak moc mě to zaujalo svou animací a tím, že to je evropský animák, že jsem se celý rok těšila, až se k tomu dostanu. Ale musím s politováním říci, že jsem byla trochu zklamaná. Ta animace mě okouzlila. Naprosto. Disney, Pixar - to je jiný styl, výborný, a i když ho miluji, už je pro mě takový všední. Píseň moře byla pro mě v tomto naprosto nová a originální a strašně moc se mi to líbilo. Totální umělecké dílo! Ale po příběhové stránce jsem byla trochu zklamána. Ten námět se mi líbí, mám ráda mytologii, legendy, pohádky, ale já jsem se nudila. Film asi chtěl vytvořit klidnou, tichou atmosféru a pomalu plující příběh, ve kterém je prostor pro emoce, ale já jsem se fakt docela nudila. Nejspíš také proto, že to bylo směřováno hlavně na děti. Určitě bych tento film dětem pustila a určitě bych mu dala ještě šanci za pár let, protože se mi to jinak fakt líbilo. Toto je pro mě stejný případ jako Cesta do fantazie - líbilo se mi to po všech stránkách, až na to, že jsem se nudila. Obrovská škoda. 3,5/5

Captain America: První Avenger (Joe Johnston, 2011)
Slibně jsem pokračovala v marvelovských filmech, i když opět zase v úplně špatném pořadí. Dala jsem si Captaina Americu, kterému jsem v Avengerech tolik nepřišla na chuť, protože jsem neznala jeho příběh. Proto jsem ráda, že jsem ho konečně odkryla a já pochopila, že je v tomhle Amíkovi trochu víc než jenom ten Amík. Ale jako film superhrdinského žánru to nebylo nic výjimečného. Bylo to zábavné, akční, to všechno ano, ale ničím to pro mě nevyčnívá mezi ostatními. Nicméně je to fakt něco, co mě baví, ale Marvel určitě vyprodukoval lepší filmy. 3,5/5

REVENANT Zmrtvýchvstání (Alejandro González Iñárritu, 2015)
Dvakrát za měsíc jsem se dostala do kina - to se mi už dlouho nepovedlo. Já jsem ale měla lístek zdarma a chtěla jsem vidět film, který častokrát figuruje mezi nominacemi na Oscara. A samozřejmě je lepší koukat na Oscary, když jste osobně znalí filmů, kterým je udělován. Film sám pro mě nebyl tak atraktivním námětem jako režií, kamerou a hereckým obsazením. A vše z toho bylo perfektní. Všichni by měli dostat Oscara. Kamera byla neskutečná. Totálně mě dostala. Nestává se často, že bych si všímala i té kamery, ale když je dobrá, tak si toho prostě všimnu. Tyhle záběry byly nádherné, krásné, divoké a originální. Leonardo DiCaprio dostane Oscara. Musí. Byl úžasný a zaslouží si ho. Tom Hardy byl však ještě lepší a jako zloun se u mě tento měsíc vyrovnal hanebnému Christophu Waltzovi. Tom Hardy musí Oscara dostat taktéž, protože byl prostě fenomenální. A film sám? Ten byl fakt výborný. Nakolik se o zde zobrazované téma nezajímám, fakt mě to bavilo. Bylo to drsné, přírodní, napínavé, akční a plné života. Nemělo to sice pro mě úplnou myšlenku, kterou bych si s sebou odnesla, ale o to se film ani nesnažil. Mluvil o přežití, síle žít a touze po pomstě. Půl hvězdičky dolů je za to, že mi film tolik neuvázl v hlavě, neměl na mě zničující dopad, ale dokud film trval, byla jsem do něj naprosto ponořená. Takže pokud vám to zní alespoň trochu zajímavě, neváhejte a jděte na to do kina. Na Lídu Baarovou ne. Na Revenanta. Ten za to stojí. 4,5/5

Limonádový Joe aneb Koňská opera (Oldřich Lipský, 1964)
Mluvila jsem o svých mezerách v české kinematografii? Limonádového Joa jsem také viděla teprve poprvé a jsem neustále překvapována, jaké skvosty našich končin se přede mnou doposud schovávaly. Toto bylo bombastické! Proč mi to doma nikdy nepustili? Tohle bylo fakt vtipný. Nevím, co k tomu víc říct. Prostě mě to strašně pobavilo a příjemně překvapilo. Netušila jsem, že mají někteří Češi (nebo Čechoslováci) i dobrý smysl pro humor. Ještěže někteří z nich natáčeli i dobré filmy. Pokud by se mezi vámi našel také někdo, kdo je Koňskou operou zatím nepolíbený, zkuste ji. Jsem si docela jistá, že se vám bude líbit. 4/5

Nepoznaný svět (Eliot Rausch, 2016)
Filmů o filmu jsem moc neviděla, ale jelikož se mi Revenant opravdu líbil a na YouTube je dostupný jeho film o filmu, rozhodla jsem se na kousek podívat. A bavilo mě to tak, že jsem ho zhlédla celý. Dala jsem mu o tu půlhvězdičku víc než samotnému Revenantovi, ale musíte pochopit, že toto je zcela jiný žánr, takže vůbec neberte v potaz nějaké porovnávání s původním filmem, to s hodnocením nemá nic společného. Já jsem dokumentů moc neviděla a tohle byl dokument spíš než klasický film o filmu. Nicméně to pro mě bylo přesně takto ideální. Dozvěděla jsem se něco o natáčení, hercích, ale dozvěděla jsem se i něco o naší planetě. Opravdu mi to něco dalo, předalo mi to myšlenku, bylo to zajímavé a zprostředkovalo mi to všechno, co by mi podobný dokument zprostředkovat měl. Kromě toho byl navíc plný krásných, překrásných záběrů. Takže za mě určitě plný počet, protože to pro mě splňovalo všechny požadavky pro dobrý dokument. 5/5

Zelená míle (Frank Darabont, 1999)
Jeli jsme z kina a já kamarádům přiznávala všechny kultovní filmy, které jsem ještě stále neviděla. (Je jich fakt hodně.) Zmínila jsem Zelenou míli a kamarád mě ubezpečil, že to se mi prostě musí a bude líbit. Tak mě tím nahlodal, že jsem si ji hned pustila. Nejdřív jsem se děsila, že mám koukat na tříhodinový film, ale povím vám - zdálo se to jako chvilka. Tenhle film je perfektní v tom, že každý záběr je podstatný. Žádný tam není zbytečně nebo navíc, proto vás film nemá šanci začít nudit, i když trvá tři hodiny. Kromě toho vypráví opravdu neuvěřitelný příběh. Odehrává se ve věznici, v oddělení, kde zločinci čekají na trest smrti. Proto jsem si myslela, že to bude hlavně napínavé drama. Ale ono to kupodivu bylo dost vtipné. A vůbec ne nevhodně, naopak velmi vhodně a já jsem se díky tomu dost pobavila. Kromě toho to ale bylo opravdu dramatické, občas mi běhal mráz po zádech a nakonec jsem fakt hodně brečela. A když říkám hodně, tak myslím hodně. Nepamatuji si, kdy jsem naposledy takto brečela. Opakuji, že jsem brečela hodně. Hodně. Hodně. HODNĚ. Nedostalo mě to proto, že by to bylo nějak zajímavě natočené, zvlášť umělecké nebo jiné, ale bohatě mi pro tak úžasný a sugestivní zážitek stačily bezchybné herecké výkony a neskutečný příběh. Ten musí dostat snad každého. Jen když si na to vzpomenu, chce se mi zase hodně brečet. 5/5

Muži, ženy a děti (Jason Reitman, 2014)
Pamatuji si, jak jsem někdy v roce 2013 nebo 2014 viděla trailer na tento film, který měl jít do kin, a moc se mi líbil. Pak jsem na tento film ale úplně zapomněla, protože jsem nepostřehla, že by se o něm někde mluvilo nebo že by ho vůbec dávali v kině. Pak jsem na něj ale opět narazila a musela jsem si ho pustit, protože jsem stejně jako s filmem Ona cítila, že ke mně promlouvá. A bylo to to samé. Tohle byl film pro mě, přesně na mé vlně. Romantické, občas vtipné, ale spíše dramatické, řešící vztahy, lidi a vesmír. Tenhle film se mnou souzní. Miluji propojení s vesmírem, miluji vypravěče ve filmu, miluji, když je film natočen zvláštním způsobem. Tenhle to všechno měl. Mám ráda citlivou, jemnou romantiku, mám ráda, když se řeší vztahy mezi přáteli, partnery, rodiči a dětmi. Tenhle film byl neuvěřitelnou kombinací všeho, co mám ráda, v přesném poměru, pořadí a konzistenci. Tohle je moderní film, který je krásný, pravdivý, plný myšlenek a naděje. Trochu jsem se bála, že propojení příběhu s moderními technologiemi povede k přehnané tendenci moralizovat, ale vůbec ne. Ta myšlenka tam sice je, ale vůbec není agresivní. Divákovi předkládá skutečnost tak, jak je, neodsuzuje, pouze ukazuje. A určitě neukazuje jenom nevýhody, ale i výhody a krásy, které v moderních technologiích určitě jsou. Ukazuje všechno nádherným způsobem a já nemůžu pochopit, že se tomuto filmu nedostalo větší (aspoň nějaké!) pozornosti. Vždyť to je snad jediný film, kde není Adam Sandler za šaška, ale kde opravdu pěkně hraje! Vždyť tam je Ansel Elgort, jehož Tima v páru s Brandy mám nyní ještě radši než Augusta a Hazel! A to nemluvím ani o zbytku hvězdného obsazení, kde má každý svou velkou roli, i když se třeba neobjeví víc než na pár chvil. Ty postavy mi přišly živé, živoucí, planoucí a jakmile jsem film dokoukala, měla jsem pocit, že jsem ztratila pár přátel. Tak skutečné a opravdové mi to přišlo. Nemám nejmenší ponětí, kam tento film zapadl. Teď už o něm ale víte. A proto se na něj podívejte. Děkuji. 5/5

V kůži Johna Malkoviche (Spike Jonze, 1999)
Chtěla jsem tak velkolepý filmový měsíc zakončit velkolepě. Nejlépe nějakým filmem, který má dobré hodnocení a který jsem už dlouho chtěla vidět. A hele, leží mi tu V kůži Johna Malkoviche. Chtěla jsem konečně pochopit, jak to s tou kůží je. Nedokázala jsem si představit, o čem ten film vlastně bude. A ani v nejdivočejších snech mě nenapadlo, že by se mi mohlo tak moc nelíbit něco, co je všeobecně považováno za dobrý film. Ale jéje, mně to fakt přišlo špatné. Jednak mě to nebavilo, ale ukrutně. Trochu jsem i přeskakovala, protože už jsem chtěla, aby byl konec. Normálně mám ráda ztřeštěné příběhy, ale tohle mi přišlo špatně ujetý. Nedávalo mi to smysl, nepřišlo mi to dobré, nepřišlo mi to hlavně ani vtipné, prostě se mi to vůbec nelíbilo. Zaskočilo mě, jak vysoký má John Malkovich ve skutečnosti hlas. Rozhodně mi tedy nepřišel sexy, ale to už je věc vkusu. A ještě více mě zaskočilo, když jsem si uvědomila, že tento otřesný film režíroval ten samý člověk jako úžasný film Ona, který pro mě tento měsíc tolik znamenal. To už potom vůbec nechápu... 1/5


4 komentáře:

  1. Teda, tolik filmu, to je super. Chystam podobnou kategorii, jen ne za mesic :)
    Na Zmvrtvych vstanu jsem byla a zklamalo me to, znovu videt nemusim. Naopak Zelenou mili naprosto miluji, Gravitace me take bavila a Marvel filmy vyhledavam. Avengers jsou super, Kapitanovi jsem na chut ale neprisla.
    Giveaway / Knižní regál

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moje kamarádka z Revenanta také nebyla nadšená, ale ona má hodně vyhraněný vkus na filmy. Ale chápu, že ne všechny filmy se líbí každému. :)

      Vymazat
  2. Panečku! Díky za pořádnou nálož tipů, na jaké filmy se podívat! :). A HP! nejlepší filmy ze všech :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak doufám, že se alespoň některé z těch tipů ukážou jako ty správné pro tebe. :)

      Vymazat

Jsem moc vděčná za každý komentář. Děkuji.