pátek 5. srpna 2016

Zkouknuto | ČERVENEC 2016

Filmy do 5. července 2016: Zkouknuto | KVIFF 2016
Červenec je na filmy nejbohatší měsíc vůbec, protože jsem jednak byla v Karlových Varech, a jednak jsem většinu druhé poloviny filmů viděla ve Francii, kde se film zrodil, což tomu dodalo také jinou atmosféru. Některé filmy jsem viděla ve francouzském kině, některé ve francouzské škole, některé v Paříži, zkrátka mám s nimi spojené i zážitky navíc. A objevila jsem pár skvostů, o kterých s vámi prostě musím mluvit. Ale pár hořkých zklamání se tu tentokrát také objeví...



Kmotr (Francis Ford Coppola, USA, 1972)
Že mi to ale trvalo... Konečně jsem viděla jeden z největších filmových kultů, často považovaný za vůbec nejlepší film, který kdy vznikl, a já s tím musím souhlasit, ale díky tomuto filmu jsem zjistila, že stále o filmu skoro nic nevím. Tím, že jsem si v posledních měsících opravdu rozšířila obzory a viděla jsem spoustu kousků klasické nebo kultovní kinematografie, už začínám vnímat nuance mezi kvalitním filmem a klišoidním brakem. Neznamená to nutně, že by mě ten kvalitní film musel bavit nebo že bych si naopak neoblíbila ten brak, ale už se mi daří odhadovat, jaký názor na ten daný film budou mít kritici. Kmotr je v tomto úplně průhledný - je strašně poznat, o jak kvalitní jde film, protože v něm všechno funguje, vše pasuje a je na svém místě. Trochu mě mrzí, že to neumím lépe analyzovat, ale zase tu na druhou stranu jen nechci vyjmenovávat, co všechno bylo dobré (protože kameru, střih, režii, herecké výkony, to vyjmenovávám pořád). Já jsem si z tohoto filmu mimo jiného odnesla i poznání toho, proč jsou mafiáni tak oblíbení - protože i když zabíjejí a páchají zločiny, mají své zásady, morálku, mají vkus a dodržují dobré mravy. A to je kurňa sympatické. A mimo jiné je to fakt skvělej film. 5/5

Philadelphia (Jonathan Demme, USA, 1993)
Tento film jsem také chtěla vidět už pěkně dlouho, protože mě zajímal Hanksův oscarový výkon a samotné téma homosexuality a AIDS. A nebyla jsem zklamána, protože Hanks je opět naprosto výborný, a i když tady Denzel Washington občas trochu přehrává, taky má co do sebe. Hlavně mě nezklamalo to slibované téma, protože je podané dost zajímavě, což je pro mě v tomhle případě důležité, protože mě právničina a právo hrozně nebaví. Zpracování filmu po filmařské stránce není špatné, jen se občas dopouští zbytečných klišé a zajetých postupů, které hodnotu filmu strhávají k přehnanému sentimentu, ale zase tak velká kaňka to není, abyste ji nemohli odpustit. 4/5

Na pokraji slávy (Cameron Crowe, USA, 2000)
Tohle je jeden z dalších filmů, které hodnotím nějak po zhlédnutí, ale pak se mi natolik rozleží v hlavě, že hodnocení musím změnit. Jsou to ty filmy, nad kterými musím uvažovat dlouhodobě, ať už ve špatném nebo dobrém slova smyslu. U tohoto filmu jde o ten druhý případ. Už po zhlédnutí jsem věděla, že se mi to líbilo (obrázek z filmu rovnou putoval na můj desktop), ale nebyla jsem odhodlaná k pěti hvězdám. Teď už jsem, protože čím větší doba uplynula, tím více se mi tenhle film zdá perfektní. Na pokraji slávy je dokonalý film pro všechny fanoušky rock'n'rollu a 60. let, protože jim vzdává neskutečnou poctu úžasným způsobem. Ten příběh chytá za srdce, vejde do vás ušima a očima, prochází (stejně jako láska) žaludkem a nakonec skončí ve vaší duši. Já jsem se zamilovala, ale to je hodně subjektivní pohled na věc, protože 60. léta jsou mou oblíbenou historickou epochou a ten film mi zkrátka bere slova z huby a myšlenky z mysli. 5/5

Pride (Matthew Warchus, Velká Británie, 2014)
Toto už byl druhý film, který jsem si pustila, když už jsem byla v Montpellier, a dostala jsem na něj chuť, protože právě v tomto městě měla proběhnout Gay Pride, nicméně byla zrušena, protože měla být po tom neštěstí v Nice, a pokud ji přesunuli, nestihla jsem ji. Film jsem ale viděla tak jako tak a moc se mi líbil. Jednak je důležitý a bla bla bla, ale hlavně je dost vtipný a trefný. Já teda pořádně nevím, jak to v takové komunitě chodí, ale i tak mi to přišlo dost vtipný a dokázala jsem si to díky tomu dost dobře představit. Humor je to příjemný, jak mají Britové ve zvyku, stejně tak jsou sympatičtí vybraní herci, zkrátka je se na co dívat bez toho, aniž byste se nudili. Není to sice nejlepší LGBTQ+ film, který jsem kdy viděla, ale je to výborná komedie. 4/5

Božská Florence (Stephen Frears, USA/Velká Británie, 2016)
O mém názoru na tento film jste se již mohli dozvědět z mé velmi nenadšené recenze. Nechci se tady opakovat, ale pro ostatní to přeci jenom shrnu. Tenhle film není skrz naskrz špatný, jen je hrozně zbytečný, protože vám absolutně nic nedá. Prach a šeď. 2,5/5

Demain (Cyril Dion, Mélanie Laurent, Francie, 2015)
Tento dokument nám pustili v Montpellier ve škole a já z něj byla naprosto nadšená. Nejdřív jsem si říkala Jé, další ekologie a environmentální problémy, další negativismus a stěžování si, ale v tomto případě to tak vůbec není. Tento film nevysílá hrozby a negativní energii, on podává řešení, která už fungují, ale mohla by fungovat ve větším měřítku. Šíří naději a pozitivní energii, sdílí nápady vlád, firem i jednotlivců, reformy pro celé regiony i změny, které můžeme provést my v každodenním životě. Já jsem si z toho moc odnesla a myslím, že i mnohým z vás by to mohlo dát mnohé. 5/5

Taxi (Gérard Pirès, Francie, 1998)
Taxi znám velmi dobře už od dětství a nejspíš jsem viděla i následující díly, ale všechny se mi tak nějak slily do jednoho. Proto jsem byla ráda, že nám ve Francii na cestě do Marseille pustili jedničku a já si ji mohla znovu oživit. Navíc to bylo pěkně tématické, protože se sám film v Marseille odehrává. A znovuzhlédnutím jsem si potvrdila, co jsem si o Taxi pamatovala - je to akční automobilová honička, ale ve francouzském stylu. Francouzsky natočená, francouzsky odvyprávěná, s francouzským humorem, a to vám musí sedět, abyste si to užili. Mně tohle určitě nepřijde jako největší skvost francouzské kinematografie a celkově ani francouzský humor mi není nejbližší, ale tohle funguje docela dobře a vůbec mi to nevadilo vidět znovu, protože jsem se u toho příjemně pobavila, i když jsem bez titulků nerozuměla všemu. Co je na tomto filmu hodně správné, je jeho délka - nic nepřetahuje a vymezuje si času tak akorát, nehraje si na nic, co není, a proto nestačí nudit. 3/5

Co jsme komu udělali? (Philippe de Chauveron, Francie, 2014)
Tuto poměrně novou francouzskou komedii jsem chtěla vidět už hodně dlouho, protože jsem o ní často slýchávala jenom v dobrém, i když jsem netušila, o čem vypráví. Pustili nám ji v autobuse na cestě z Marseille a já se výborně pobavila - tentokrát jsme k tomu měli i titulky pro neslyšící, takže jsem rozuměla většině. Tahle komedie mně osobně přijde taková franamerická. Styl natáčení i vyprávění, to vše působí jako současné tuctové americké komedie, ale příběh je čistě francouzský, protože něco tak politicky nekorektního by si Američani jen tak nedovolili. Jednoduše jde o film, jehož humor je postaven na klišé a předsudcích, které jsou zažité ve francouzské (a já bych řekla i v západo- a centrálněevorpské) kultuře o kulturách z jiných částí světa (konkrétně muslimské/arabské, židovské, čínské a černošské/africké). Takže to není vizuálně originální, zkrátka to vypadá americky, a není to ani nic hlubokého nebo složitě promyšleného, ale je to velmi dobře fungující komedie. Já jsem se pobavila, a to je u komedie základ, který splnili. 3,5/5

Belle Gueule (Emma Benestan, Francie, 2015)
Měla jsem neuvěřitelné štěstí na svou hostitelskou rodinu ve Francii, protože jsem bydlela u páru, jejichž dcera je režisérkou. Dokonce jsem měla šanci strávit s ní a jejím malým štábem několik dní a společných večerů, kdy jsem poslouchala, jak se hádají nad rozpočtem, a bylo to úžasné. Nicméně jsem také dostala šanci vidět její krátký film z minulého roku, jehož název by v překladu (aspoň tak, jak to chápu) zněl Pěkná držka - ve smyslu prořízlé pusy. Vypráví o mladé dívce, která se svým otcem na pláži prodává drobnosti k snědku a která se nebojí promluvit a říct, co si myslí. Do toho se ale připlete jeden kluk, kterému nechce odhalit své "ponižující" zaměstnání. Příběh to sice není moc ambiciózní ani originální, ale ve svých mezích je podán velmi krásně - především se mi moc zalíbila kamera, způsob, jakým je film nasnímán, protože to je opravdu překrásné. Asi to není kraťas, který by mi zůstal v hlavě, kdybych Emmu nepoznala, ale určitě je to nadějný začátek a já se moc těším na její dokument, který právě připravuje. 3/5

Big Lebowski (Joel Coen, Ethan Coen, USA/Velká Británie, 1998)
Na tento film jsem byla hodně dlouho zvědavá, protože mám moc ráda práci bratří Coenů a zároveň je tento film jedním z největších kultů ve filmovém světě. A já už naprosto chápu proč. Mně osobně se s každým coenovským filmem potvrzuje, že jejich základní motiv je příběh, ve kterém postavy něco pokazí a pak to kazí dál a dál a místo toho, aby to konečně zastavily, si neustále přidělávají další problémy - a to je strůjcem toho, že si trhám vlasy a neskutečně se bavím. Big Lebowski je kromě toho výbornou, ale šílenou komedií plnou hlášek, která nenudí, protože buďto baví svou ulítlostí, nebo trefností, nebo genialitou. Kromě toho je to naprosto dokonale odehrané, jakože fakt - to jsou úžasné herecké výkony, a to není to hlavní, čeho si většinou v komedii všímáte. Humor je správně nadávkovaný a načasovaný, ulítlé sekvence přijdou v ten moment, kdy už si myslíte, že příběh dostal nějakou logiku, ale přesto vlastně logiku neztrácí. Já nevím, to musíte vidět a pochopíte, co tím myslím. Musím se naučit vyjadřovat lépe... 4/5

Obr Dobr (Steven Spielberg, Velká Británie/USA/Kanada, 2016)
Jak já jsem se na tohle těšila, i když nemám ráda tento typ počítačové animace - i tak jsem se těšila na Dahlův příběh a Spielbergův um, jenže ten v tom nenajdete. Spielberg se z toho totálně ztratil a nechce se mi věřit, že to dělal on. Ono to není špatné, ale je to docela nuda, klišoidní nuda, ničím originální, sentimentální a opakující se. Jakmile tam vstoupí trochu zajímavá zápletka s královnou, spadne to na úroveň blbosti a stupidity, takže i tahle možnost se minula účinkem. Celý film je až příliš zaměřen na děti a pro dospělé nenabízí nic zajímavého a dle mého názoru je správný pohádkový rodinný film takový, že baví jak děti, tak dospělé. Vizuální stránka mi lezla na nervy, protože já zkrátka nemám ráda tyto současné kombinace počítačové animace s živými herci, protože já to v tom prostě vidím a vadí mi to, protože mi to pak nepřijde přesvědčivé. Samotná animace se snaží vypadat hrozně reálně a skoro tak vypadá, ale stále je to jenom pokus, příliš bijící do očí. Proto mám radši čistě animované filmy a nemusí být jenom od Pixaru - tam vidíte překrásnou animaci, velmi přesvědčivou, ale stále si nehraje na nic jiného než na animaci. Obr Dobr chce vypadat opravdově, ale nevypadá, protože tam se současná animace ještě nedostala. I když mě to nebavilo a mám zásadní problém s touto animací (ale to není problém tohoto filmu, to je můj problém obecně), jako rodinná zábava to nejspíš fungovat bude, ale mně to asi jednou stačilo. 2,5/5

Jurský svět (Colin Trevorrow, USA, 2015)
Jelikož AirFrance stávkovala, zrušili mi let a já jsem se přes noc zasekla v Paříži. Mrzelo mě, že neuvidím město, dokud jsem nepřišla na svůj pokoj do hotelu (mimochodem CitizenM velmi doporučuji, pokud hledáte hotel u CDG na přespání!) a nezjistila, že tam mám obrovskou nabídku filmů zdarma. První to vyhrál Jurský svět, který jsem si přála vidět od doby, co vyšel, i když jsem svá očekávání držela spíše nízko. A velmi se to vyplatilo, protože mě film příjemně překvapil. Byl to výborný návrat do dětství, protože si film ponechal staré schéma, ale oblékl jej do nového hábitu - takže to mělo to staré kouzlo, ale ve svém podání. Zase mně vadila ta počítačová animace, Spielbergovy praktické efekty prostě byly o něčem jiném, ale to nebylo to hlavní, co nakonec strhává hvězdičky - byl to ten hrozný amerikanismus. Myslím tím taková ta klišé, která si asociuju s americkým velkofilmem - úderné hlášky, polibky po vypjaté akci/proti světlu/při západu slunce, sentimentální pojetí rodiny/lásky/přátelství, deus ex machina, upjatá-žena-se-špatnými-hodnotami-se-mění-na-odhodlanou-s-pochopením-pravého-významu-života/rodiny/lásky, dlouhé pohledy kamkoli, typický záporák. Pamatuji si ale jednu výbornou, i když krátkou a nevýznamnou scénu, která mě opravdu rozesmála, protože si z těchto klišé udělala legraci výborným způsobem. Takže Jurský svět funguje velmi dobře, bavila jsem se, tam nebyl čas pro nudu, splnil to, co mohl, ale ta klišé si mohl odpustit a bylo by to víc než jen důstojné pokračování. 3,5/5

Hodný dinosaurus (Peter Sohn, USA, 2015)
Po V hlavě tohle nemělo nejmenší šanci na úspěch. Já jsem se sice hodně těšila i na tohle a vkládala jsem do toho velké naděje, ale po V hlavě to vypadá trochu směšně. Protože tento film nemá takové ambice a byl by fajnovým, i když průměrným rodinným animákem, to by ale nesměl reprezentovat studio Pixar. V jeho světle totiž tohle vypadá trochu zvláštně. I Pixar má už pár přešlapů na kontě, nicméně jsme u něj zvyklí na originální náměty nebo originální příběhy nebo zápletky nebo postavy nebo když už nic z toho není originální, je to poskládané do sebe tak geniálně, že to tvoří geniální kousek. Hodný dinosaurus je ale děsivě obyčejný. Ten příběh je prostý a ničím nepřekvapí, to, že pozměnili postavy, nemění nic na tom, že už jsme tohle slyšeli a viděli na tisíc způsobů, navíc ty dvě hlavní postavy jsou velmi nevýrazné, a to nemluvím o těch vedlejších, které jsou... ani nevím, jak to říct. Jsou tak trochu debilně napsané, protože nejsou zajímavé, jsou vlastně celkem zbytečné. Mně takový přijde celý film. Musím přiznat, že mě sice rozbrečel, ale bylo pozdě v noci a já byla sama v Paříži a unavená a ten film, jediné v čem opravdu vyniká, je hodně sentimentální. Nakonec je to příjemný animák, ale hrozně nevýrazný a fakt zbytečný, i když svůj účel asi zase splní. Ani ta animace mě nijak neoslnila, až na animovanou řeku - první záběr na ni a já měla dojem, že jde o skutečnou vodu. Nicméně, takovýto animák by prošel malému studiu, ale to, že tohle vypustil Pixar, mě nutí mlátit hlavou o zeď. 2,5/5


1 komentář:

  1. Jurský park se mi moc líbil, mám ráda i ten původní a tenhle mě také nezklamal. Obr Dobr chci také zkouknout :)
    Beauty of pink / Knižní regál

    OdpovědětVymazat

Jsem moc vděčná za každý komentář. Děkuji.