úterý 28. února 2017

Tak i já si řeknu svoje... #Oscars2017

Pokud jste se alespoň trochu o poslední Oscary zajímali, asi jste už přečetli tunu názorů, glos a postřehů, proto jistojistě nepotřebujete i ten můj, ale já své názory na Oscary psala poslední dva roky a tak nějak se mi nechce přerušit započatá tradice - navíc je to i vlastní vzpomínka pro mě. Nicméně budu velmi ráda, když vás tento článek bude zajímat, přečtete si ho a pak si se mnou i trochu zadiskutujete...


Musím říct, že tyto Oscary se mi jednou zase hodně líbily. 
Nejdříve mě velmi zaujal Jimmy Kimmel, kterého znám jen z několika sestřihů z jeho show, které mě fakt pobavily, ale konečně se mi i moderátor Oscarů přišel doopravdy vtipný. Samozřejmě si neodpustil narážky na Trumpa, čehož jsem se původně bála, ale nakonec mi přišlo, že to nebylo vůbec otravné, ale celkem trefné a v pravou chvíli to ukončil a soustředil se na něco jiného. Ostatně nakonec i zbytek děkovaček se povětšinou bez politických komentářů obešel, z čehož jsem měla obzvlášť velkou radost, takže se celý večer neproměnil jen v pytel politických řečí.
Nakonec to bylo ale všechno poměrně příjemné. Samozřejmě se to občas táhlo, ale to tak zkrátka je, když jen několik hodin rozdáváte ceny. Ale tento rok si pro diváky režisérský tým připravil i několik zajímavých "mezivystoupení".
  • medailonky s celebritami a jejich oblíbenými filmy, které je inspirovaly, což nakonec vedlo ke společnému předání ceny té celebrity s hvězdou vybraného filmu - to mi přišlo děsně roztomilé, i když to na někoho mohlo působit pateticky - pateticky ovšem určitě nepůsobil výběr Setha Rogena (můj oblíbený) - Návrat do budoucnosti a společné předání ceny s Michael J. Foxem - to mi snad za celý večer nejvíce zvedlo náladu!
  • sestřih filmů ze světa o společné síle kinematografie, o tom, proč točíme filmy a co na nich
    tak milujeme (to snad mluvilo za vše!)
  • nečekaný příjezd turistů - to mi přišlo zároveň poměrně vtipné a dost smutné, protože to, co celou dobu dělali, bylo, že čuměli do mobilů a všechno si natáčeli, místo toho, aby si užívali toho, že před nimi stojí ty největší hollywoodské hvězdy nebo aspoň že jsou živě v televizi - třeba kdybych tam byla já, tak skáču 3 metry do výšky a pak bych omdlela...

Moc se mi líbila i jednotlivá vystoupení s nominovanými písněmi. Justin Timberlake byl skvělý, písnička z Vaiany úžasná, dvě písně z La La Landu krásně zkombinované (jen škoda, že nezpívala Emma s Ryanem), jenom to Stingovo krátké vystoupení na mě působilo podivně. Písnička mě nijak zvlášť nezaujala, ale i tak to bylo hrozně krátké a nevýrazné.

Co mě tedy taky udivilo a asi mírně zklamalo, bylo, že se vůbec nezdálo, že by výherci měli z cen bůhvíjakou radost. Chybělo mi až takové dětinské nadšení. Často spíš působili, že to prostě čekali, že je to nijak nepřekvapilo a že si to vlastně hrozně zaslouží, to-je-snad-jasný-vždyť-jsem-dokonalost-sama a tak podobně. Největší radost měli podle mě vždycky ti, které si nepamatujeme - výherci za krátké filmy, za technické kategorie,...
Do pořádného projevu si pustila třeba Viola Davis, ale to mi přišlo až přehnané a přehrané, plné patosu a dost silných frází, které občas nedávaly smysl nebo působily namyšleně. A to mám Violu Davis ráda, jen tohle úplně nezvládla, si myslím. 
Politicky zabarvený projev měl i Asghar Farhadi prostřednictvím svého záskoku, ale ten mi přišel oprávněný a adekvátní.
Co se mi ještě líbilo, bylo, že výherce nechali domluvit. Minulý rok si vzpomínám, že jejich řeč často utnuli hudbou před tím, než domluvili. Samozřejmě by výherci sami měli uvážit, kolik si pro svou děkovačku vyhradí času, aby nezdržovali ceremonii, ale zase je utínat, to mi přišlo takové ponižující. Tento rok to ale zvládli dobře.

Oscars So Black?
Přílišná politická korektnost? V USA by si to asi říct nedovolili, ale my to prohlásit můžeme...
Já sama nevím. Obrat v nominacích je markantní, ale na druhou stranu se mi žádná z nominací nezdá vyloženě neoprávněná a vypadá to, že se letos černošské filmy i výkony fakt povedly. Že ale na to byl brán větší ohled a kladen větší důraz, to asi ano.
Ale tak jako tak, nominace i výhry se mi zdají povětšinou zasloužené...

Velké fiasko
Co se týče toho fiaska na konci, tak už asi bylo řečeno vše. Já jsem jen chtěla dodat, že jsem měla nesmírnou radost, že vyhrál La La Land (a zaskočení Warrena Beattyho jsem brala jako srandičku, když Faye Dunaway přečetla výherce bez sebemenšího náznaku pochybnosti), ale hned jak jsem na pódiu zahlédla pobíhat technika, začalo mi to být podezřelé. Hned mě napadlo, že mohli udělat chybu, ale nechtělo se mi tomu věřit, ale když to nakonec potvrdili, nevěděla jsem, co dřív. Chtěla jsem být smutná za La La Land, ale chtěla jsem se smát, protože mi to přišlo strašně absurdní a neskutečné. Zároveň to přeji i Moonlightu, ale ten jsem ještě neviděla, tak moc nevím, zda si to doopravdy zasloužil...
Je to ale bez debat nesmírně trapná situace a nechtěla bych být v té chvíli na pódiu, ale všichni přítomní to podle mě zvládli s grácií. Největší radost mám z producenta La La Landu Jordana Horowitze, který bez meškání dostal zástupce Moonlightu na pódium, ujal se slova a něco podnikl a ještě s radostí sošku předal. To je třída!

Pár postřehů ohledně vítězů...
  • hodně mě zaskočilo, že nevyhrál Toni Erdmann, protože ten mi přišel jako jasný vítěz od začátku, ale věřím, že je Klient taky dobrý film, i když si trochu říkám, jestli jeho zvolení nemělo nějaký politický podtext... Nebo byl Toni Erdmann pro Akademii příliš dlouhý, příliš jiný? Nevím, ještě jsem ho neviděla, ale přece jenom Asghara Farhadiho už znali a jednou ocenili...
  • samozřejmě mě mrzí, že Oscara nevyhrál Ryan Gosling, ale myslím, že v této roli ještě stejně nedosáhl svého vrcholu. Moc mě ale bavilo, jak měl celý večer na háku. Viděli jste jeho reakci při předání Oscara Moonlightu? K nezaplacení...
  • neskutečnou radost mám ale z Damiena Chazella, který si svého Oscara naprosto zaslouží (už i za Whiplash bych mu ho dala) a na jehož tvorbu se neskutečně těším, a nesmírně mu držím palce! Jsem na něj tak nějak mateřsky pyšná...
  • Sebevražedný oddíl má Oscara?! Takhle reaguje spousta lidí, ale já to zase tolik neprožívám, i když si myslím, že měl vyhrát Star Trek. Nevím, co se stalo a proč výhru dali zrovna tomu prvnímu, ale budiž, tak to je. Mně spíš celá ta kategorie přišla letos podivná. A Muž jménem Ove mi tam přišel docela omylem - spíš, jako kdyby akademici nemohli přijít na jiný film, tak tam strčili další švédskou knižní adaptaci, protože si vzpomněli na Stoletého staříka, kterého tehdá také nominovali...

A co vy? Ponocovali jste, abyste viděli Oscary naživo? Nebo vás nechávají chladnými? Zaslouží si výherci své sošky?

Žádné komentáře:

Okomentovat

Jsem moc vděčná za každý komentář. Děkuji.